Jen nás pět, chalupa z roku 1923, žádný signál a zelené pastviny. Z rodinné dovolené v Rychlebských horách přijedeme zrelaxovaní, znovuzrození, prakticky úplně jiní lidi.
Ano, ano, minimálně já jsem přijla úplně jiná, než jsem odjížděla. Přijela jsem ze zablokovanými zády z neustálého nošení dítěte, které odmítalo nosítko, kočárek i manžela, bolavým krkem, ucpanými dutinami a tak silnou touhou po stereotypu, která mi vydrží přibližně do února příští roku, kdy zatoužím celou zimu zrušit a odletět na nejméně měsíc do teplých krajin, ale o tom zase až za třičtvrtě roku. Přijela jsem s tak silnou sociální fóbií, že mě návrat z bezsignální offline samoty do přeaktivnělých messengerů a whatsappů, totálně rozhodil. Přepadaly mě myšlenky, jak se svět ve víme co obrací, jak byl život před 100, 200 lety lepší (ano, vím, že je to blbost, nebojte se) a jak mi bude chybět pohled na všechnu tu zelenou barvu okolo.
Manžel přijel natěšený na znovunastolení rodinných rutin, neb mu jeho autistické sklony vždy v cizím prostředí značně pošramocují psychiku, protože všechny ty úkony kolem dětí se dají mnohem lépe zvládnout, když víte, kde co máte a kam máte sáhnout.
Děti přijely přibližně stejné, opálenější, plné zážitků a zkušeností, některé zdravější, než odjížděly, jiné nemocnější. To se tak už stane, že v nevytopeném baráku ve 14 stupních může z hlediska zdraví dojít k čemukoliv.
ALE! Já jsem na nás pyšná. S dětmi ve věku 5, 3, 1 jsme zvládli toto:
- Potulování se po Priessnitzových lázních a oběd ve fancy jídelně
- 26 minut prohlídky zámku Jánský vrch (Když paní začala výklad přizpůsobený dětem větou: "Děti, viděli jste někdy v televizi, jak bojovali husiti?" trochu mě to znekopokojilo, ale nakonec super.)
- Mini muzeum Zálesí
- Muzeum Javorník
- Bazén
- Dětská herna
- Výšlapek na Čertovy kazatelny (2 ze tří dětí doneseny na vrchol)
- Výšlapek na Zříceninu hradu Rychleby
- Procházky po okolních pastvinách
Z dovolené si odnášíme speciální pohled, zrcátko s pávem a náramek. Toť suvenýry našich dětí. My si odnášíme pocit z dobře odvedeného aktivního odpočinku, zkušenost s offlinem, neodkladné nutkání naplnit klimatizaci v autě a rozhodnutí, že další "dovolenou" podnikneme, až naše "Benjamína" zase trochu dospěje, protože tolik breku během pěti dní jsme už dlouuuuuho nezažili.
Tímto přeji všem rodinkám nádherné, idylické dovolené plné odpočinku a spokojeného hledění na to, jak si děti samy hrají, protože přesně tak to bude, že?
