Říjnová procházka místem, které mám ráda (z Telče za Karlem)

Ano, už jsem o tomhle místě psala a fotila, dole je odkaz, kdyby jste nevěděli... Ale když v říjnu svítí, ne svítí, ale září slunce a vy máte neuchoditelnou dceru a spolehlivého parťáka, musíme se vydat ke Karlovi. 

(foceno mnou)

https://bohunkajakubcova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=660201

Cestou ze školy jsme vyrazili Lipkami... Nejdříve pár fotek skvostů téhle aleje. Stařenky s tak hlubokými vráskami, které pamatují, když tudy moje devadesátiletá tchyně chodila na rande..., musím zvěčnit na fotomobil.

A těch hub kolem... 

Tolik houbiček... že by na houbový čaj? 

A poslední fotka...

Když nařídíte psovi, aby si sedl a ani se nehnul (je přece cvičený) a pak se skloníte, skoro si lehnete, aby ten záběr byl co nejlepší a on (Tim) dostane chuť pokousat si pár kaštanů.

(Hned ve čtvrtek budu vyprávět příběh o tomhle cvičeném pesanovi, přijďte si počíst, asi se zasmějete.) 

Ale jeho srst je krásně lesklá a hustá a stojí za detail.

Cesta ke Karlovi a zpět... Museli byste si ji projít, abyste viděli, cítili a zažili to, co tam zažíváme my. Jednoduše... přijeďte!