Na stejné Zemi co my...

Na stejné Zemi co my, bydlí tu s námi stromy, mlčí a hledí si svého listíčka zeleného. Chválím tě Země má...

Ale ano, přece se nám tady na té naší Zemi žije krásně. 

Máme neskutečně krásná jara, horká léta, barevné podzimy a běloučké zimy.

A hlavně máme stromy.

Kolikrát jste šli lesem a podívali se vzhůru? Víte, že to nejhezčí stromy ukrývají v korunách stromů? 

No není to překrásný pohled?

Stromy - to je moc hezký nápad tetičky přírody. Dobře to vymyslela, aby se mi venku hezky procházelo.

Když na jaře vyraší pupeny a zelenkavé lístky se derou na svět, pak najedou květy a ta zelená krása "zmužní" a v létě vytvoří uspokojivý stín pro nás zpocené.

Podzim, no o tom netřeba dlouho básnit.

Zimka? Úžasné, jak si najednou všimnete, jak pokroucený kmen mají nebo kolik větví vlastně vybočuje nepravidelnými směry.

Nikomu neubližují, rostou si sami pro sebe, plodí a zkrásňují nám procházky. Jen tak čekají, až přijde někdo a uřeže jim větve, protože překáží. 

Jsou to jen stromy, ale v mnohém jsou rozumnější než my lidé.