Housle

Kytara není špatná. Mám ráda její zvuk. A klavír, takový klavír!!! Ale znám ještě něco lepšího. Nejlepšího na světě. Hádej, co mi vždy vyrazí dech? Co zastaví moji uspěchanou povahu? Co mne bodne u srdce a nutí mne milovat?

***

Kytara.

Ano, kytara je skvělá. Když hrábneš do strun a levou rukou je stiskneš na pražci, ten zvuk, který vyloudíš, je neodolatelný. Vím, máš otlačená bříška a časem se vytvoří i puchýře, ale hra na kytaru je tak sexy.

Kdybys ještě zpíval a nevymlouval se, že už je to dávno, popadaly by ti k nohám všechny krasavice světa.

Taky bych tam ležela, to je jasné...

Chtěla bych být kytarou a ležet ti na stehně a tulit se k tobě.

Ale když se zamyslím...

***

Mám ráda ještě něco víc. Víc než tvůj postoj nebo posez, víc, než tvoje našpulené rty při pískání.

Klavír.

Ach. Když zaslechnu v písni klavír, srdce se mi na vteřinu zastaví. Když tvoje prsty ladně doléhají na klávesy, když malíčkem silně přitvrdíš na hluboké "cé", v tu chvíli jsem jen tvá. Moje tělo pokropí malinkatá husina. Nohou zvučíš a já taju.

Chtěla bych nahá ležet na křídle a cítit zvuk, který ty umíš vykouzlit jen svými prsty. Šikovnými prsty. :)

To zabrnění hlubokých tónin nebo úpění vysokých hlásků, kterým by klavír tesknil a toužil. Všechno bych cítila mojí kůží. A ty bys hlubokým bručením docílil vskutku zajímavých pocitů. 

Ach, klavír...

***

Počkat! Ale, ještě je něco víc! Něco, co miluju ze všech hudebních nástrojů asi nejvíc.

HOUSLE!

Hm... Když si jejich tělo přitlačíš na levé rameno bradou a ony ucítí tvůj vzrušený dech, v tu chvíli jim závidím. Závidím jim tvoji blízkost, tvůj úchop na hmatníku.

Ano, chtěla bych být houslemi...                        Houslemi v tvých rukou. 

Položil bys moje tělo a podložil mi hlavu rukou. Chytil bys mne jemně pod krkem a prsty zmáčkl struny, které by byly v očekávání. Tvé pravidelné vzdechy, tvoje tvář tak blízko mých křivek. Cítil bys moji vůni a já zase tu tvoji omamnou... Tu zvláštní nepopsatelnou vůni, kterou mne přitahuješ, a před kterou  nemohu utéct.

Viděla bych, jak přivíráš oči, když se soustředíš. Miluju tvoje soustředění. Miluju tvoje špulení rtů, když něco vzrušeně vyprávíš. Tvůj oheň  v očích. Tvoji něhu a klid, který z tebe vyzařuje. S tebou jsem dokonalá!

Ach... Pravou rukou bys zvedl smyčec a pomalu a něžně bys přejel po mých strunách. Přesně tak, jak to mám ráda. Víš, jak to udělat, abych se rozezněla přesně a bez chybičky. 

Tvým smyčcem bys zadrhával podle určených not a moje "hudba" by se rozezvučela a ovládla celý sál. Pomalé dlouhé tahy a pak rychlé a krátké a znovu líné a klidné. Všechny ženy by chtěly být na mém místě, v tvých dlaních, v tvém objetí a pevném sevření.

Všechny. 

Ale já chci hrát jen pro tebe, pouze pro tvoje potěšení. Kobylka se mi bude chvět a já budu umírat stisky prstů tvé levé ruky. Lehce mne zmáčkni, ano tady... a teď zas trochu tady. Ano, umíš to nádherně.

Neznám nikoho, kdo to se mnou tak umí. Jsi virtuóz a já jsem tvými houslemi.

Dokonalé spojení. Ještě zadrhni prosím smyčcem a dotkni se mne nahoře u mých křivek. 

Budu tvůj nástroj a ty si se mnou smíš dělat, co budeš chtít.

Chceš zahrát romantiku? Máš to mít!

Chceš něco temperamentního? I to umím!

Miláčku, budu hrát vše, na co pomyslíš... 

Vezmi mne do dlaní a hraj!

Hraj si! :)

Miluj mne, jak to umíš jen ty.

Dotýkej se mne, jak to umíš jen ty.

Tak na co ještě čekáš?