V Africe je všechno jinak

Ptali se mě tam, jestli máme armádu.Tuto otázku jsem v Egyptě nedostala poprvé.Jejich hlavní město má 10 milionů obyvatel, s přilehlým okolím 20 000 000, celkem je jich přes sto milionů.Nejde jim na rozum, k čemu by naše malinká

země měla mít svou miniaturní armádu.

A kdyby ještě věděli, jak v mém dětství jsme byli násilně přimknuti k SSSR s heslem "Se sovětským svazem na věčné časy a nikdy jinak", jak nám od dětství vnucovali myšlenku o rozdělení zeměkoule, kdy západ a USA byli naši úhlavní nepřátelé a teď po pár letech nám nutí pravý opak: vše na západě je naší spásou a nepřítel je na východě, asi by si klepali na čelo.

Prošvihli jsme coby malinký národ jedinečnou možnost neúčastnit se hry na vnuceného přítele a vnuceného nepřítele, kdy po sametové revoluci Václav Havel mluvil v USA v Kongresu před senátory, a všichni čekali, že bude coby chudý "východní příbuzný" žebrat o podporu, a on Američanům řekl: „…nejvíc naší zemi pomůžete, když pomůžete Sovětskému svazu k demokracii.“

Tam byla možnost pro "vyspělý západ" zareagovat a místo stavění velmocí proti sobě do nepřátelské pozice začít budovat celosvětový mír.

Co udělala západní Evropa a USA? Zasadili se a zasazují se i nyní o mír nebo se přetahovali a přetahují o ekonomickou, mocenskou, politickou nadvládu a nepřítele pro své záměry potřebují, protože vystrašený občan - a je jedno jestli nemocí, válkou, bídou - se dá tak krásně ovládat! Právě o ovládání jim jde?

17. listopadu 1989 a ve dnech následujících jsme prošvihli jedinečnou příležitost, která vzklíčila v naší malinkaté zemi. A teď? Zase už lidi u moci vymysleli, koho musíme milovat a koho musíme nenávidět.

Kdy z nás vzejde lepší postoj nežli prolhaná a nenávistná gesta vůči lidem z té či té strany zeměkoule?