Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Psychická připravenost – Jak zvládat krize, vyjít z nich posíleni

Cíl: zvládnout případné krize a budovat společenství, ve kterých by ke krizím nemuselo docházet. A proč běžně nežijeme tak, aby ke krizím nedocházelo?   

 

1.

ÚVOD

a/ Proč nežijeme tak, aby ke krizím nedocházelo

b/ Zdroj protikrizových informací

 

2.

 

V MOCI NÁS LIDÍ JE KRIZE ZVLÁDNOUT

a/ Jak poznáme člověka ´oběť´

b/ Chování lidí ´obětí´ nám nemusí být příjemné

c/ Lidem, kteří nás chtějí ovládat (´škodičům´) vyhovuje, pokud se cítíme jako ´oběti´

d/ Před manipulací ´škodičů´ nás zachrání, když se přestaneme chovat jako ´oběti´

 

 

3.

DRUHÁ STRANA ´BARIKÁDY´ – to je OPOUŠTĚNÍ POZICE OBĚTI A BUDOVÁNÍ SPOLEČNOSTI BEZ INTRIK A BEZ MANIPULACE

a/ Člověk, který sebou nenechá manipulovat, který přebírá zodpovědnost za svůj život do svých rukou

b/ Stav současného světa

 

4.

JAK BUDOVAT SPOLEČNOST BEZ INTRIK A MANIPULACE

a/ Kdy poznáme své ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ a budeme je, sami za sebe i s ostatními lidmi, plnit

b/ Kde jsou hranice, podle nichž poznáme, na co máme právo a na co mají právo druzí

.............................................

 

1.

 

ÚVOD

V případě krizí se zhroutí i mezilidské vztahy – ty stejně pořádně nefungují už dávno, protože je nebudujeme podle řádných pravidel. Iluze, že společnost může fungovat jen na hodnotách materiálních v duchu hesla: kdo má víc majetku, má větší hodnotu a má právo druhým rozkazovat, jednat s nimi s despektem... je bublina pomýlení, která má už dávno trhliny.

Mluvíme-li o možné krizi, tak v případě mezilidských vztahů je to stejné jako s ostatním zabezpečením: kdo je připraven, nebude zaskočen. S dodatkem, že pravidla budování pořádné společnosti nejsou určená jen pro krizi. Jejich osvojení (cestou ´zdola´, od jednotlivců tzv. revolucí zdola) a žití podle nich znamená budování nové společnosti, která má šanci se do krizí nedostávat.

Jak případnou krizi zvládneme a zda se v době příští dostaneme či nedostaneme do krize další, to nezáleží na pravidlech budování nové společnosti – ta existují a je jich dostatečné množství. Záleží na nás, co si z těchto informací vezmeme za své a jak moc či málo podle nich budeme žít.

a/Proč nežijeme tak, aby ke krizím nedocházelo

Nabízí se otázka: Pokud by pravidla pohodového soužití skutečně existovala, proč podle nich nežijeme? Odpověď je jednoduchá: protože to dá práci. A oproti tomu žití v duchu iluze, že to co žijeme, stačí, že nic vylepšovat nemusíme a vše bude v pořádku, je mnohem snazší.

Co znamená, že žití podle dosavadních zaběhnutých pravidel je snazší a v čem spočívá výše zmíněná pracnost?

Iluze je postavená na krutých pravidlech, které ´škodiči´ vymysleli pro naši porobu. Sice je nahlas nevyslovují, ale v jejich duchu s námi jednají. A nejenom tito současní. Scénář ´Jak zmanipulovat lidi, aby se dali snadno ovládat´ se táhne dějinami lidstva, kam oko dohlédne a je stále stejný: „Když nás budete na slovo poslouchat, tak se o vás postaráme (např. o vaše zdraví se postaráme tím, že vám dáme injekci)… sami nepřemýšlejte, nehledejte kudy dál, to je v naší kompetenci, vy mlčte a co my vymyslíme, tomu se podřiďte. Ve vaší moci ani není něco pořádného vymyslet, vaše názory jsou zcestné, proto nás vaše názory nejenom nezajímají, ale v našem vládnutí nám překážejí a zatočíme s vámi všemi možnými prostředky.“ (Ve středověku církev neposlušné upalovala, fašisti a komunisti je vraždili, současní ´škodiči´ urážejí, umlčují, hrozí pokutami, vězením, oklešťují práva příkazy, zákazy nebo např. pomocí cenzury, pomocí centralizace moci do nadnárodních rozhodovacích orgánů… kdy místo ministerstva zdravotnictví ČR má rozhodovat WHO, místo dalších ministerstev EU atd.)“

Ale jako všichni ´škodiči, tak´ i ti současní, mají velkou slabinu: chybí jim mravní kredit, jdou cestou lží, která, jak z dějin víme, má krátké nohy a daleko nedojde. A byť předstírají svou nezpochybnitelnost a na odiv dávají svojí sílu, moc dobře víme, že se svírá strach – a to z lidí, kteří jejich nečestné hry prokoukli a v žádném případě se jejich zlovůli nepodřídí.

Všichni ´škodiči´, i tito, se bojí přemýšlivého člověka. Takového, který vystupuje z jejich ´bubliny´, kterou nám presentují jakožto bublinu pomoci… který odhalil, že jde o ´bublinu´ do které nás chtějí zavřít jako do vězení.

A jsme u pracnosti nebo snazšího žití. Snazší je podřídit se, třeba i nadávat na druhé lidi nebo na nepříjemné situace, naříkat, jací jsme chudáci, čeho jsme se to dočkali – a k tomu nic neřešit. Takto část naší společnosti žije.

A co informace, které nám mohou pomoci nejenom krizi překonat, ale vyjít z ní posíleni a vytvořit fungující pohodovou společnost?

b/Zdroj informací:

Takové informace existují, jsou to informace o možném pohodovém životě (pravidla pro budování řádné společnosti). Jsou mezi námi, není to nic tajného: např. ke mně se dostávaly posledních 29 let (od roku 1993). Pokud by někoho zajímalo víc o ´zdroji´, vše vysvětluji v úvodu videa Cesty k sobě – Bohumila Truhlářová, na YouTube.

 

……………………………………………

2.

 

V MOCI NÁS LIDÍ JE KRIZE ZVLÁDNOUT

a/ Jak poznáme člověka ´oběť´

b/ Chování lidí ´obětí´ nám nemusí být příjemné

c/ Lidem, kteří nás chtějí ovládat (´škodičům´), vyhovuje, pokud se cítíme jako ´oběti´

d/ Před manipulací ´škodičů´ nás zachrání, když se přestaneme chovat jako ´oběti´

 

Žijeme, jako bychom stáli na barikádě a to buď na jedné, nebo na druhé straně. Na jedné straně je člověk žijící jako tzv. ´oběť´. (Pozn. informace ku pomoci: ´o možném pohodovém životě´, zvýrazňuji tučně)

 

a/ Jak poznáme člověka typu ´oběť´

"Oběť"

poznáme snadno podle toho, že "nadává  nebo naříká".

(Nežli dojdeme na ´druhou stranu barikády´ - k člověku, na kterém stojí možné zlepšení stávající situaci - můžeme se seznámit s tím, kdo nám situaci neulehčuje. A to je právě člověk, který se chová jako ´oběť´.)

Oběť nehledá smysluplnou cestu dál, "pomlouvá, roznáší poplašné zprávy" (opájí se bulvárními zprávami), svým "záporným postojem k životu ´kalí vodu´" (tvrdí, že nic pořádného není možné), "viní ostatní" (neumí se vyrovnat se zátěžovými situacemi, lituje se, jaký je chudák, když ho potkaly takové těžkosti). "Stagnuje" – svou energií plýtvá na výše zmíněné negace: na nadávání a naříkání. (Na nic jiného nežli na zmar v sobě dosud nemá místo.)

b/ Chování lidí ´obětí´ nám nemusí být příjemné

Byť chování těchto lidí můžeme vnímat jako nepříjemný tlak, musíme si uvědomit, že vlézt jim do hlavy a přehodit výhybku jejich uvažování z negace a stagnace na smysluplné uvažování nejde a ani nám nepřísluší se do nich montovat, neboť na začátku budování pohodové společnosti stojí

1. pravidlo: "Každý dospělý svéprávný člověk má právo si o sobě rozhodovat" (kde žije, s kým žije, co jí, co pije, jaké má zájmy, kde pracuje… v jeho kompetenci je i to, jak se k čemu postaví, co si o tom či onom bude myslet.)

A tady už můžeme vnímat, že něco není v pořádku, protože když by kdokoliv měl právo si o sobě rozhodovat, třeba i agresor, co my potom s tím? Vysvětlení přijde, když si uvědomíme, že toto první pravidlo není jediné, ale je pouze úvodní a za ním následují pravidla další. Hned to druhé zní:

 

2.pravidlo "Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého"

A můžeme být zase v koncích, protože kdo určí hranici mezi mým právem a právem druhého?

 

Na co má člověk právo, kde jeho práva začínají a kde končí, lehce poznáme, když si připomeneme 1. pravidlo: „Každý dospělý svéprávný člověk má právo si o sobě rozhodovat“. Kolem člověka si můžeme představit jeho osobní ´výsostný´ prostor, v němž je to stejné jako ve výsostných vodách: nikdo nemá právo do nich bez pozvání vplouvat. Tento ´výsostný prostor´ má každý člověk, je to jeho svobodná vůle, kterou byl při zrození obdarován. (Předběhnu výklad a dodám, že současně s 1. a 2. pravidlem platí, že máme povinnost si od nikoho nenechat ubližovat – a pokud by chtěl jakýkoliv ´škodič´ zasahovat do našeho prostoru, máme povinnost mu to neumožnit.)

 

c/ Lidem, kteří nás chtějí ovládat, vyhovuje, pokud se cítíme jako ´oběti´

 

Cítit se a žít jako ´oběť´ je ale nejenom člověka nedůstojné, navíc je to i nebezpečné, protože člověk ´oběť´ se dá lehce manipulovat, podřizuje se vnějšímu tlaku. Ale ´barikáda´ má naštěstí dvě strany a na té druhé uvidíme člověka úplně opačného ražení, takového, který ani neplýtvá svou energií ani nestagnuje, který tyto primitivní projevy odložil ze svého života stranou a projevuje se úplně opačně.

 

Nežli se dostaneme k tomu, co znamená ´chovat se opačně´ nežli oběť, zbývá ještě dodat, že těm, kdo se nás snaží ze svých postů ovládat, lidi ´oběti´ vyhovují a cíleně nás v pozici ´obětí´ drží. Neříkají to nahlas: nepřiznávají, že nejvíc jim vyhovuje jedinec, kterého k smrti vyděsí - např. nejrůznějšími pokroucenými zprávami. Že zprávy záměrně předkládají v podobě, která skýtá největší šanci, že lidi vykolejí, rozruší, znejistí, vyvolají v nich chaos, totálně rozmetají jejich jistoty. Že pro co největší účinek tyto své lživé absurdity opakují coby jediné zaručené a nezpochybnitelné pravdy nonstop po celé dny od rána do večera (pomocí médií) právě proto, aby s lidí udělali chodící trosky. To nám neříkají. Ale v tomto duchu bez ustání konají. A k tomu se staví do role jediných, kdo nás mohou z nepříjemných situací vysvobodit, kdo nás umí zbavit všeho zlého. Do role dobrodinců, spasitelů, zachránců, kdy my sami nic dělat nemáme, protože podle nich si pomoci nedokážeme: jsme bezmocní a vše máme nechat na nich, kdy jen oni znají jediné možné, zaručeně nejlepší řešení – např. injekcí nám zajistí zdraví.

 

Na jedné straně barikády jsou tedy ´oběti´. A lidé ´škodiči´? Ti se snaží jejich řady cíleně rozmnožovat. To dnes a denně vidíme, a víme i proč to dělají. Člověk ´oběť´ je bytost velice snadno ovladatelná, a ovládat nás ´dole´ o to těm ´nahoře´ jde. 

 

d/ Před manipulací ´škodičů´ nás zachrání, když se přestaneme chovat jako ´oběti´

 

Nechceme-li ´škodičům´ skočit na špek a šlapat, jak jim to vyhovuje, můžeme s pozicí oběti skončit.

 

Co to v praxi znamená? Můžeme začít přemýšlet. Přemýšlet a vyhodnocovat, jestli má cenu spotřebovávat svou energii na pomluvy, vinění ostatních, na sebelítost anebo nám začne docházet, že projevy ´oběti´ jsou člověka nedůstojné, že máme na víc.

 

Pokud si dáme práci a podbízivé (byť bezpracné, ale jen do zmatků vedoucí) zkratky vyhodnotíme jako nepatřičné a skutečně s projevy ´oběti´ přestaneme (nesklouzneme ani k pomluvám, k vinění druhých ani k sebelítosti) uděláme si tím v sobě místo na věci pořádné. A těmi je to, co je noční můrou pro všechny lidi u moci: uděláme si v sobě prostor pro zamýšlení se nad tím, co je skutečně pravdivé a co je naopak trapné pozlátko, jen karnevalová maska, kterou na sebe natáhla lež, aby předstírala, že je pravdou.

 

A tam, když začneme rozpoznávat svůj strach, a nereagujeme na ´mocnými´ předkládané strašení, když se nenecháváme vyvést z míry vůbec ničím, opouštíme stranu barikády, kde jsou ´oběti´. A co se s námi stane? Jsme jako děti, které odložily své dětské střevíčky a dospěly. Z dětinskosti postupujeme do dospělosti. Dětství jako bychom prospaly a odložením stavu ´oběti´ jsme se probudili do úplně nového života. My víme, co dělat. My víme, že za nás nikdo nic nevymyslí ani neudělá, a pokud nám někdo slibuje, že bez našeho přičinění zlepšení zajistí, jedná s námi jako s malými bezmocnými dětmi, z jediného důvodu: chce nás ovládat. S odložením pozice oběti a při pohledu životem zpátky vidíme, kolikrát jsme se ovládat nechali, leč teď přišlo naše jasné rozhodnutí: „Už ne. Nikdo mnou nebude posouvat, jak mu vyhovuje, já jsem tím, kdo si o svém životě rozhoduje a v jehož moci je všechno, co není v pořádku, si do pořádku dávat. Strach se může ozývat, ale ať se snaží jakkoliv, nebudu mu podléhat…“

Právě se narodil Člověk, tvor pro lidi u moci nesmírně nebezpečný tím, že nechce, aby ho kdokoliv vodil za ručičku a postrkoval životem tam či onam. Narodil se Člověk, který přebírá zodpovědnost za svůj život do svých rukou.

 

 

…………………………………………

 

3.

 

DRUHÁ STRANA BARIKÁDY – to je OPOUŠTĚNÍ POZICE OBĚTI A BUDOVÁNÍ SPOLEČNOSTI BEZ INTRIK A BEZ MANIPULACE

 

a/ Člověk, který sebou nenechá manipulovat, který přebírá zodpovědnost za svůj život do svých rukou

 

b/ Stav současného světa

 

a/ Člověk, který sebou nenechá manipulovat, který přebírá zodpovědnost za svůj život do svých rukou

 

A jsme u 2. pravidla: "Práva jednoho končí tam, kde začínají práva druhého"

Člověk ´oběť ´ (kdo nadává, naříká, viní, pomlouvá…) a ani ten, kdo se snaží s ´obětí´ manipulovat nezačal dosud žít podle pravidel: podle zákonitostí, které vedou k pohodovému životu. Nerozpozná, kde končí práva jednoho a začínají práva druhého, protože ho to nezajímá. Když si práva lidí svobodně se rozhodovat představíme jako ´výsostný prostor´, jako ovál, ve kterém se člověk nachází, potom člověk, který přebírá zodpovědnost za svůj život do svých rukou, celý tento svůj výsostný prostor tzv. opanuje (je v něm svým pánem). 

A současně s tím respektuje právo na ´výsostný prostor´ lidí kolem.

Ale ´oběť´ svou agresivitou (pomluvami, viněním druhých…) i ´škodiči´, kteří agresivně s obětí manipulují, nic a nikoho nerespektují. Chovají se hulvátsky jako piráti: vloupávají se do prostoru druhých lidí. Svou agresivitou se snaží cizí prostor ´opanovat´, lidi se snaží zahnat do kouta, obrat je o jejich prostor. Práva druhých je nezajímají, žádný jejich prostor neuznávají, ani je nenapadne se nad respektem k druhým lidem zamýšlet.

 

b/ Stav současného světa

Kdybychom chtěli pouze popsat stav současného světa, tak právě v tomto okamžiku se nám to povedlo: část lidí žije díky svému strachu nezodpovědně jako by byli bezmocné oběti zlých lidí, zlé doby. Oběti se podřizují, přizpůsobují vnějšímu tlaku, stagnují. Svou energií plýtvají (maří ji na nadávání a naříkání) čehož využívají ´škodiči´, kteří obětmi manipulují do poddanství až otroctví.

Lidé, kteří nepřemýšlí o smysluplné cestě dál a tuto cestu nehledají - a ti, kteří je zneužívají… tito všichni mohou za zmatky, které prožíváme a které třeba i vyvrcholí krizí.

Nepříjemný stav nám nezpůsobilo nic jiného nežli naše liknavost, díky které jsme v dostatečné míře neprosazovali v mezilidských vztazích pořádná pravidla. Nebavilo nás, nepřišlo nám potřebné, vydávat svou energii na budování respektu a hledání nesobecké cesty dál, která je smysluplná pro všechny lidi. Která není výhodná jen pro hrstku bezohledných agresorů, kteří se nezastaví před ničím a plní si své kapsy bohatstvím a snaží se udržet si svou moc – klidně na úkor všech kolem. Snazší bylo podlehnout tlakům svého egoismu, stačily nám ´zkratky´ (pomluvy, viny, sebelítost, přizpůsobování se požadavkům ´škodičů´). Místo vymaňování se ze strachů, obav, nejistot a hledání smysluplné cesty dál jsme rozdělovali viny lidem kolem: ten může za to, ten zase za to. Nedívali jsme se na svůj život jako na dar času, během kterého máme šanci tu vykonat něco smysluplného.

 

Ale protože nám nejde jen o pojmenování současného neutěšeného stavu - kdy víme, z čeho krize vznikla a že pozice oběti je člověka nedůstojná a pro život nebezpečná - ale jde nám o to: jak krizi zvládnout, posílit se a budovat pořádná společenství lidí, nejlépe taková, ve kterých by ke krizím nedocházelo, nevystačíme si jen s úvodními informacemi. Budeme potřebovat postoupit dál, seznámit se s teorií o možném pohodovém životě. Kdy teorie sama o sobě nic neřeší, leč je to základ, ze kterého může vycházet praxe. Díky pochopení principů budování pohodového života, mohou i současné ´oběti´ vzít rozum do hrsti a odkládat stranou svůj strach. Pomoci jim mohou lidé, kteří už zodpovědně žít začali. Slova někdy nestačí, ale co je nepřehlédnutelné, je vlastní příklad: odvahy, vytrvalosti, mravnosti, duševní pohody, zdraví… Změní se ten, kdo bude chtít zodpovědné lidi následovat.

Nic z toho ovšem neosloví ´škodiče´, ti jedou podle svých jasně vytýčených agresivních pravidel. Nezmění se, nepodříznou si pod sebou větev peněz a moci: těmi se nemá cenu nechat zdržovat. 

Přechod ze strany ´barikády´ kde je zmar a násilí může usnadnit pochopení, že jde o budování společnosti, která není výhodná jen pro hrstku ´škodičů´, kteří se snaží si udržet bohatství a moc, ale je pohodová pro všechny lidi. Což není utopie, ale je to jediná možnost jak přežít stav, do kterého jsme se dostali. A patří k tomu i fakt, že takovou společnost nevybudujeme během pár let, že teď je nutné a máme ve svých rukou možnost takové společnosti pokládat základy. A že je to nejenom možnost, ale vůči dalším generacím i povinnost, protože bez této tzv. ´revoluce zdola´, bez změny každého člověka, který chápe závažnost situace a je schopen změny vedoucí k novému uspořádání světa vykonat, padáme dolů do zmaru - a není nám pomoci.

……………………………………………

 

4.

JAK BUDOVAT SPOLEČNOST BEZ INTRIK A MANIPULACE

a/ Kdy poznáme své ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ a budeme je, sami za sebe i s ostatními lidmi, plnit

b/ Kde jsou hranice mezi tím, na co máme právo my osobně a na co mají právo druzí

 

a/ Kdy poznáme své ŽIVOTNÍ POSLÁNÍ a budeme je, sami za sebe i s ostatními lidmi, plnit

Pokud připustíme, že jsme se nenarodili zbytečně, potom by náš život mohl mít jiný smysl, nežli přizpůsobovat se ´škodičům´ a trápit se kvůli tomu, co se nedaří. Co když se skrze naše prožitky máme šanci něco víc naučit? Co když tu na Zemi máme své životní poslání? A co když poslání mají i lidé kolem nás a spojuje nás právě vymanění se z pozice ´oběti´ a přebírání zodpovědnosti za svůj život do svých rukou? A co když není nikdo jiný kromě nás, kdo by položil základy nesobecké společnosti, která je založena na podání si rukou ke spolupráci s lidmi, kteří mají takový mravní kredit, že je s nimi možné hledat společnou cestu dál? Cestu, která lidi těší a baví, protože nikomu neubližuje, nikoho nevyvyšuje ani neponižuje?

A co když právě procesem budování takovéto společnosti, tzv. revolucí zdola, rozrušujeme podstavec, na který se vyšplhali současní´ škodiči?... a je-li zlepšení situace možné, potom je naší povinností to udělat?

 

b/ Kde jsou hranice mezi tím, na co máme právo my osobně a na co mají právo druzí

A co když teprve po odložení chování typu ´oběti´ - když opustíme své egoistické ambice - máme nárok rozpoznat hranice svého prostoru, za které nemáme nikoho vpouštět, a současně nám dojde, co znamená respekt vůči druhým lidem, takže budeme vědět jak neubližovat druhým a nenechat ubližovat sobě?

Budeme se umět bránit zbraní daleko mocnější nežli je nadávání a naříkání, budeme umět přijmout i to, čemu nerozumíme. Nebudeme se vztekat ani trápit, ale energii si necháme pro rozhodování ne ve stresu, ale v co největším klidu. A své rozhodnutí budeme umět završit smysluplným činem. To vše nás při budování nesobecké společnosti čeká.

A budeme i vědět, že pokud mají vztahy v pohodě fungovat, je třeba se pro sebe vzájemně rozhodnout jako pro nejlepšího na světě - a to jak rozumem (kdy víme, proč se pro druhé lidi rozhodujeme, víme, proč jim důvěřujeme), tak i citem (poznáme, zda se s nimi cítíme dobře, cit nám napoví, jak je dobré se rozhodovat). A budeme vědět, že toto vzájemné rozhodnutí ještě není vztah, že je to pouze start možného pěkného vztahu, protože vztah je proces, kdy si lidé podají ruce ke spolupráci a nacházejí společnou cestu dál, která je baví, těší, která je pro všechny zúčastněné smysluplná…

A co je na posledních stránkách zvýrazněno tučným písmem, to jsou další informace ´o možném pohodovém životě´, díky kterým jde nesobeckou společnost budovat. Tyto informace můžeme využít ihned – a to ve společenstvích, která ku pomoci v naší zemi vznikají, abychom se v nich vyhnuli případným sporům, uměli jsme zvládnout své odlišné povahy, své různé názory, nacházeli jsme mezi sebou porozumět.

A jde i o konkrétní pomoc: pokud má někdo problémy ve vztazích v rodině i mimo ni, je možné toto řešit. Vymaněním se ze svých osobních problémů schopnost spolupracovat s ostatními začíná.

A na závěr této úvodní části:

myslím si, že jde o získávání dalších lidí, že tyto informace by mohly pomoci oslovit ty, kteří se třeba ještě momentálně neumí vymanit ze svých strachů a podléhají manipulátorům, což neznamená, že by se nemohli vzpamatovat. Třeba by bylo dobré tyto informace šířit, aby docházelo k větší informovanosti o tom, že cesta ´na lepší´ nejenom existuje a není to utopie, ovšem bez přiložení rukou k dílu se nic nezlepší. Pokud jste téhož názoru a nějaké cesty k šíření informací máte, je příp. možné je využít.

Autor: Bohumila Truhlářová | středa 4.5.2022 7:18 | karma článku: 7,88 | přečteno: 225x
  • Další články autora

Bohumila Truhlářová

Přesně takhle se choval Hitler, když chtěl dostat svět do války, řekla mi prababička

„Putin v pytli na mrtvoly, modrožluté vlaječky kam se podíváš, hodinové telefonické rozhovory Macrona s Putinem, přátelská jednání Merklové s Putinem... děvenko, to všechno smrdělo už na dálku.

28.2.2023 v 9:08 | Karma: 6,53 | Přečteno: 181x | Diskuse | Společnost

Bohumila Truhlářová

Zákulisní hry šmejdů

Kam oko dohlédne, nikdy jsme nevedli útočnou válku proti jiné zemi. Kdo si dovoluje podsouvat českému lidu, že jeho povinnost je útočit na jiné!?!! Ústavně zakotvená povinnost je bránit naši zemi, pokud jsme napadení nepřítelem!

28.2.2023 v 7:38 | Karma: 12,53 | Přečteno: 244x | Diskuse

Bohumila Truhlářová

Kdy je nejhůř? Když zločinecké bandy proniknou do sfér života

...a nastolí vládu jedné strany. A je jedno, jestli to udělají fašisti, komunisti nebo zbohatlíci. Hrůza, jakou způsobí jejich lež a neomalenost vede až

26.2.2023 v 12:07 | Karma: 16,20 | Přečteno: 601x | Diskuse | Společnost

Bohumila Truhlářová

A pak najednou ze dne na den jako by se nic nestalo

Do objektu vstoupili vojáci, mladí, zdraví, při pohledu na tu hrůzu kolem se odvraceli a zvraceli. Paní, která přežila

14.2.2023 v 9:20 | Karma: 23,90 | Přečteno: 856x | Diskuse | Společnost

Bohumila Truhlářová

Je europoslanec Milan Uhrík v Bruselu jediný při smyslech?

Když islamisté posílali k sebevražedným útokům své soukmenovce, říkal k tomu náš přítel ing.Jan Konfršt: "Všimněte si, nikdy do toho nejdou jeho synové, jeho rodina." Posílat na smrt druhé, to zločince nebolí.

3.2.2023 v 14:17 | Karma: 33,40 | Přečteno: 1325x | Diskuse | Společnost
  • Nejčtenější

Novinky na iDNES Premium: Kompletní OH 2024 v Paříži díky televizi Telly

15. července 2024,  aktualizováno  22.7 8:34

Získejte 100 televizních kanálů na 30 dní zcela zdarma díky internetové televizi Telly. Součástí...

„Nakonec na mě plivnul.“ Nizozemec loví Češky a prodává je na gangbang

18. července 2024

Premium Stovky českých žen k natáčení tvrdého porna v Nizozemsku naverboval v uplynulých letech Daniël van...

IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě

19. července 2024  9:25,  aktualizováno  22:33

Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...

„Katastrofa pro Ukrajinu.“ Trumpův výběr viceprezidenta rozklepal Evropu

16. července 2024  10:28,  aktualizováno  12:04

Jméno J.D. Vance naznačuje, kam by se mohla ubírat zahraniční politika Spojených států v případě...

Vláda schvaluje „český“ Green Deal. Prudce zdraží benzin, uhlí i stavby

17. července 2024

Premium Benzin a nafta podraží od roku 2027 až o deset korun, stavět nové domy bude složitější kvůli...

Hrubka na dopravní značce baví obyvatele Milířů, zhotovitel se omluvil

23. července 2024,  aktualizováno  13:55

Slyšet, mlýn, blýskat se, Milýře… Podobně poupravená verze vyjmenovaných slov pravděpodobně zněla v...

V Jičíně po výbuchu hoří bytový dům. Zemřel jeden člověk, další dva jsou zranění

23. července 2024  13:55

Dva záchranářské vrtulníky a sedm hasičských vozidel zasahuje u požáru bytového domu v Jičíně....

Požár v Postřekově mohl způsobit popel z grilu. Škodu vyčíslili na 4,5 milionu

23. července 2024  11:35,  aktualizováno  13:44

Škodu, kterou způsobil nedělní požár pneumatik, jenž se následně rozšířil na několik budov v...

Ve Vídni zatkli dvaatřicetiletého Čecha. Dvěma meči napadl jiného muže

23. července 2024  13:26

Dvaatřicetiletý český občan v úterý ráno v bytě ve vídeňské čtvrti Favoriten dvěma meči napadl...

Už nikdy nevyhazujte zeleninu z lednice: Přečtěte si, jak prodloužit trvanlivost.
Už nikdy nevyhazujte zeleninu z lednice: Přečtěte si, jak prodloužit trvanlivost.

Potravinové dózy jsou nepostradatelnou součástí každé domácnosti. Jak ale zajistit, aby v nich potraviny zůstaly dlouho čerstvé? Na to jsme se...

  • Počet článků 286
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1042x
V každé době je o koho se opřít, vždycky tu byl někdo, kdo ostatním svítil (Komenský, Masaryk, Havel).Teď jen zbývá zamyslet se nad tím, zda taky něco pořádného zůstane po nás.

Seznam rubrik