Primitivní lidé v primitivním Česku?

Tak je v parlamentu přehlasovali. Koho? Ty, co odmítali předat moc do rukou pár lidí. Přehlasování někoho někým není vůbec nic nového: následky jednoho podobného aktu si neseme dodnes. Taky se tenkrát hlasovalo, v 6.stol.n.l. … 

… a hlasovali kněží na jednom ze svých zasedání. A přehlasováním se domohli škrtů v Bibli, dosáhli postupně vyzmizíkování sdělení Krista v tom smyslu, že máme každý své svědomí a za úkol uvědomovat si, prosazovat pořádné věci. (Ne egoisticky odůvodněné  -´pořádné´ jen pro sebe - ve smyslu mít hodně peněz a moc pro sebe osobně a získat to klidně na úkor druhých lidí).

Proškrtáním Bible nám zvítězivší frakce kněží staletí vtloukala do hlavy, že jsme hlupáci, kteří mají za úkol poslouchat je mocné (jediné napojené na Boha), na sebe v žádném případě nespoléhat, protože stejně nic pořádného nejsme schopni vymyslet. Kdo si dovolil nesouhlasit, byl zaživa upálen (v Evropě církev takto popravila během pár desetiletí statisíce lidí…)

Je současné hlasování opět hrou bohatých a my pro ně nejsme nic nežli hlupáci bez práva přemýšlet? Že by nám nepomohla ani demokracie, vždyť umožňuje lidem u moci beztrestně lhát a urážet kohokoliv na koho ukážou prstem, likvidovat ho pomluvami nebo vyhozením z práce… podařilo se jim i odhlasovat si porušování Ústavy… můžou všechno a my máme jediný úkol: podřídit se, mlčet? Sice nás neupálí, ale zlikvidují nás třeba pokutami 200 000 Kč za to, že si včas nepřečteme jimi poslanou zprávu SMS.

Vadí někomu nadpis článku: o naší primitivitě? Ale co jiného jsme, když jsme to nechali zajít až sem?

A teď, co s tím: zlobit se, trápit, rezignovat… tím vším dobru nepomáháme. K jejich negaci – zlovůli, lžím – přidáváme svou negaci: strach, vztek, trápení… čímž operujeme na jejich negativní straně barikády. Svou negací jejich zlo rozhojňujeme.

Musíme si osvojit postupy, které jsme měli všeobecně znát a praktikovat už dávno: nevysilovat se trápením. Vnitřně, myšlenkami 1. přijmout cokoliv, co se děje vně nás – i to, čemu nerozumíme. Kdy přijetí samozřejmě není souhlas se zlovůlí, ale je to vysoukání se z primitivnosti, kdy energii, kterou spotřebováváme běžně na trápení, už takto mařit nebudeme, ale ponecháme i ji na 2. řádná rozhodnutí (která nás začnou napadat, až přestaneme podporovat zlo) a na 3. smysluplné činy. (Tím začneme realizovat cestu k nápravě).

Zlo je hlučné, drzé, neomalené, ale láskyplnost a moudrost je daleko průraznější energie – to si musíme osvojit.

A nemusí nás být nadpoloviční většina, Masarykovi se povedlo zbavit se nadvlády Habsburků se skupinou lidí, lidí mravných, poctivých, odvážných, duchovně vyspělých.