Jak zvládnout dnešní dobu? Nezradit sebe

Je vědkyně Soňa Peková blázen? Je ujetá a pomatená a má se držet oboru, kterým se teď zabývá (má se věnovat zvířatům) a do ostatních věcí nemá strkat nos? 

Každá doba něco přináší – spoustu lumpů, prospěchářů, vyžírků, neštítících se vůbec ničeho a na druhé straně lidi moudré, nezlomného ducha. A každý přicházíme s určitou ´výbavou´, kterou buď během života zúročujeme k podpoře a šíření dobrých věcí pro sebe i pro lidi kolem, nebo čas života znehodnocujeme podvody a křivárnami.

Každý dospělý svéprávný člověk má vytvořený svůj názor na věc a měnit lumpa a hlupáka v čestného člověka je jako házet hrách na stěnu. Stojí nás to úsilí a k ničemu to nevede. Hlupáky a lumpy je třeba překročit a žít si svou pořádnu realitu.

Když jsem od známého slyšela, jak je Okamura správný politik, protože upřednostňuje Rusy, protože Rusové jsou úžasný národ, který nikdy neobsadil žádné území, nevěřila jsem svým uším. ´A že nabízel největší ohrožení pro náš národ, jaké může existovat, když navrhoval referendum o setrvání nebo vystoupení z NATO? Ty nevíš, že kdybychom nebyli v NATO, stačili by Vrbětice coby záminka jak Rusům ubližujeme a během noci bychom je tu zase měli s celou jejich armádou? Taky už nejsi nejmladší, tak přece pamatuješ rok 1968, když během jedné noci zabrali celou naši zemi!´

´To nepamatuji, byly mi tenkrát tři…´

Jako dítě a potom i dospělá jsem se trápila myšlenkou, jak je možné, že lidi dopustili válku? Vždyť takovou hrůzu nikdo nemohl chtít?... Proč to lidé nezastavili a dopustili vraždění?

Jak šel čas, docházelo mi, že všechno začíná od jednoho lumpa, který zblbne ostatní tím, že je podplatí – a oni mu pak zobou z ruky a v jednom šiku s ním lžou. A lžou a vyhrožují ostatním tak dlouho, až ti málo pevní v kramflecích zradí sami sebe a lži se podřídí.

Rusové sice po revoluci s jejich slavnou armádou z naší země odtáhli, ale lháři u moci zůstali – proto kdo nezažil rok 1968, tak o něm nic moc neví. Pravdu o něm - kolaboranti s Rusy: naši soudruzi – nešířili! A kdo jiný psal učebnice pro naše děti nežli právě soudruzi - svýma špinavýma rukama? Vždyť jsme je nechali ve všech hlavních funkcích a vládnou nám (převlečení) dodnes...

A jak toto všechno přežít? Vzorem je mi typ lidí jako jsou Václav Havel, dnes i ing. Jan Konfršt, MUDr. Jan Hnízdil, MUDr. Soňa Peková, PhD (na: svedomi-naroda.cz je s touto vědkyní nejnovější rozhovor, který by se podle mne měl vytesat do mramoru a šířit coby postoj hodný Člověka)… a další, které nikdo nezlomil. Oni nezradili sebe. Nepodvolili se násilí. Přemýšlejí a žijí podle svého svědomí. Nepodvolili se masírování od lidí u moci a - vedle hodně divné pokroucené současné reality – životem své kroky vedou podle své moudrosti a svého svědomí.

Mlčet a podřídit se máme v sobě zakořeněné po mnoho generací: naše předky církev upalovala, když si dovolili věřit, že mají moudrost v sobě. Pak fašisti, komunisti, teď moc a peníze nás přesvědčují, že jsme nesvéprávní hlupáci. Ale to Češi, Moravané a Slezané nikdy nebyli a všeho jenom do času!

Málokdo zná poslání našeho národa i to, že svou dosaženou úrovní nejsme ve světovém měřítku jako národ nikde na chvostě, ale naopak. A proto i poslání není podřadné a zanedbatelné, ale vznešené až nečekané, že je něco tak báječného vůbec možné.

A co žijeme teď? Zlo se tolik vzpíná, protože žijeme v dualitě, a když dobré věci bublají pod pokličkou, neomalenost, drzost, lež se coby protiváha činí jako divá.

Ale není čeho se bát – podobně jako výše zmínění je třeba se nepodřídit násilí, netrápit se ani nelitovat, ale tvořit si svou pořádnou realitu – nezrazovat sebe.