Kravata, kufřík a revolver ...

Tak už to začalo! Kritické množství je překonáno. Statisíce přistěhovalců a muslimové z druhé či třetí generace se dostávají do vzájemné interakce. 

Výsledkem je Německo uplynulých deseti dnů. Jeden atentát vede k druhému. Na vině jsou média, která o „úspěchu“ atentátníka pečlivě informují a dávají tak poslední argument a návod dalším z frustrovaných.

Obávám se, že to je jen začátek. Domnívám se, že náboráři ISIS schovaní mezi přistěhovalci pilně ovlivňují slabé jedince a využívají jejich zoufalou situaci k tomu, aby pokračovali v nastavené vlně napadání „měkkých“ cílů. S útoky noži, mačetami, auty či pistolemi se budeme setkávat stále častěji.

Jak se s tím vypořádat je složitá úvaha. Nevadilo by mi například zakázat islám, stejně jako byl zakázán fašismus.

(Nesrovnávám islám a fašismus! A bylo by mi líto těch muslimů, kteří nic neudělali, nic zlého neplánují a žijí poctivě a dobře. Nicméně ani u těch si nemůžeme být jisti, jaké budou mít názory plány za rok či dva a už vůbec ne, co budou chtít podnikat jejich děti, jak ukazují zkušenosti z posledních let).

Nicméně podobný zákon naši politici určitě neprosadí, dokonce o něčem takovém nebudou ani uvažovat. Bohužel.

Frau Merklová není ve válce s islámem a věří, že vše zvládne. No, ona vlakem nejezdí, takže napadení sekerou jí asi nehrozí.

A i proto se domnívám, že nemluví za zraněné a už vůbec ne za rodiče nebo sourozence obětí těchto útoků. Oni to budou zvládat velmi těžce.

Takže, co s tím budeme dělat?

Jak zabráníme tomu, aby se podobné problémy přenesly až k nám? A pokud se přenesou, jak tomu budeme vzdorovat?

Asi by se mi moc nelíbilo, kdyby každodenní odchod do práce vypadal takto: Kravatu? Mám. Kufřík? Mám. A ....  ještě revolver!