Kapitola 26. Kaktus a chodící výčitka
Milá Ester,
vítej v mém nejnovějším pracovním projektu s názvem „Tvé oživení“… Říkej tomu klidně i revitalizace, jestli chceš.
Tahle „květina“ je pro tebe. Nechtěl jsem ti dávat růži, ani žádnou jinou klasickou kytku. Odmítám tuctovost. Chtěl jsem ti dát něco originálního. Něco, co vystihne, jak se teď možná cítíš. Nedostupná, zakletá, trnitá, pichlavá, ale pro mě jsi to pořád ty.
Mám moc rád kaktusy a tebe ještě víc.
Ester, rozluč se s tím, že bych to teď vzdal. Milovala jsi mě tolik let, musím se k tobě prokopat zpátky, nevěřím, že to je úplně pryč.
Víš, mohl bych se ti do nekonečna omlouvat, mohl bych tě prosit, ale nemyslím, že by to k něčemu bylo. Lepší bude, když si poslechneš něco, co jsem ti právě teď poslal mailem. Možná ti to přijde ode mě krutý. Ale pokud se chci v tobě někam dostat, nemůžu na to jít v rukavičkách.
Tohle je první z mnoha pokusů…
Michal
Dopis... Mail… Kaktus. Kdyby to byla stará Ester, ocenila by hravost a vynalézavost. Teď nevěděla, co říct. Kdyby toho raději už nechal, udělal by nejlíp, pomyslela si.
Kde byl tenhle chlap, když ho potřebovala? Kde byl ten hrdina, když o něco opravdu šlo a lámal jí srdce? Teď ví, že je neškodná, zavřená a studená, takže nemá, co ztratit. Pak ale přece jen neodolala, otevřela e-mail a pustila si písničku, co jí poslal.
Jmenovala se „Right Here“ od Staind
V češtině zněla přibližně takhle:
Ano, udělal jsem spoustu věcí špatně
ale mohla bys trochu ubrat a zkusit vidět všechny ty změny, které dělám
ano, mám pár nedokonalostí,
ale jak je můžeš všechny po jedné sbírat
A házet mi je zpátky do obličeje?
Vždycky najdeš způsob, jak mě tady nechat čekat
vždycky najdeš slova, která řekneš, a já zůstanu a čekám
a když se rozhodneš odejít, pořád tu budu čekat
a hledat věci, co ti říct, abych tě udržel přesně tady
A doufám, že nemáš v úmyslu
být tak povýšená, protože víc už nesnesu
A ty jsi tak nezávislá, nikdy se neohneš
takže se stále ohýbám já, až se zlomím
Zavázal jsem se k tomu pro tebe dobrovolně krvácet
potřeboval jsem naplnění
a to jsem našel v tobě…
Proč mi prostě nemůžeš odpustit?
Místo neustálého oživování a znovuprožívání chyb, co jsem způsobil cestou
Ale já vždycky najdu způsob, abys tu zůstala a čekala
a vždycky najdu slova, abys tu zůstala a čekala….
Ale ty vždycky najdeš způsob, abych tu zůstal a čekal
A vždycky najdeš slova, co řekneš, abych tu zůstal a čekal
A když se rozhodnu odejít
Budeš přesně tady čekat?
A hledat slova, která říct, abys mě tady udržela, abych tu čekal
Ester seděla u pracovního stolu a nemohla se nadechnout. Došlo jí to okamžitě. Sakra. Jak jen mohla podcenit to, co Michal uměl nejlíp. Nečekané zásahy! Přesně, přesněji, než přesně. I do citové mrtvoly. Bylo to jako výboj defibrilátorem. A musela uznat, že tam někde úplně vzadu zachytila svůj slabý, naprosto nepatrný puls. Píp, píp, píp.
Měl tak moc pravdu. Přesně tohle mu celou dobu dělala. Jediné, čeho byla schopná, bylo hrabání se v minulosti. Byla úplná chodící výčitka. Neon! Připomínka každého jeho přehmatu. Koupala se ve vlastní řece bolesti, opakování a nekonečné omílání toho, co se jí stalo. Jak jí ublížil, co jí provedl… Pokaždé, když se někam dostávali, vrátila se do minulosti, začala do něj virtuálně bušit pěstičkami a volat: JAK JSI JEN MOHL! Jak, jak.. jak?! Tady jsi mě bouchnul a tady, tady!
Sbírala jeho chyby jednu po druhé a předhazovala mu je, znovu a znovu. Bylo to tak.
Ester věděla, co musí pro sebe i pro něj udělat. Musí mu odpustit. Ale ne tak, jako dřív, kdy to jen řekla, ale uvnitř byla pořád plná zloby, ublíženosti a při nejbližší příležitosti už zase zatínala drápky a škrábala, kde se dalo. Musela se teď pokusit naučit se odpustit mu opravdově. Napořád.
Sundat ten batoh křivd a ponížení ze zad a vysypat ho na skládku. Otočit se a nechat to tam. Nikdy se tam nevracet. Dívat se dopředu, přestat se trápit tím, co bylo. Hořkou pachuť vyplivnout a nepustit jí zpátky.
Kdykoliv se na něj teď podívá, nesmí vidět minulost. Pokud tohle nedokáže, neměli už nikdy naději.
„Máš pravdu, jako obvykle... díky E.“, odeslala mail.
Kapitola 3 Tak na tři se rozdělíme...
Kapitola 4 Hladová myš na cestě do ráje sýrů
Kapitola 5 Dřív zamrzne peklo... než tě nechám jít
Kapitola 6 Moje oblíbená chyba
Kapitola 7 Pravidla pro příštích 21 dní
Kapitola 10 Nikdy mě neopouštěj, ani když ti řeknu...
Kapitola 12 RozeznávámKapitola 13 Nepředstavujte si bývalého přítele nahého!
Kapitola 15 Dostaneš přes pusu...Kapitola 16. Soud
Kapitola 17. Hotel U tří králů
20. Tohle se nikdy předtím nestalo… (u jezera)
Kapitola 23. Nejvíc bolí, když už to nebolí
Kapitola 24. Chtěl jsem jen říct, že už tě…
Kapitola 26. Kaktus a chodící výčitka
Kapitola 27. Sen a fáze tělesnosti
Kapitola 28. Lovená, štvaná zvěř
Kapitola 30. "Poslední" šance
Kapitola 31. Wicked games (Zkažené hry)
Kapitola 32. Uragán
Kapitola 33. Azurový korzet
Kapitola 34. Čas sluhů
Tereza Boehmová
O mojí šedé čepici s černými pruhy
Nevím, jak to máte se ztrácením věcí, ale já jsem příšerný ztráceč. Nemá smysl mi pořizovat žádné značkové brýle, čepice, rukavice, ani šály.
Tereza Boehmová
Fotoblog: Řím
Nedávno jsem měla hranatější narozeniny a protože se mi nějak nechtělo dělat klasickou velkou oslavu v Praze, rozhodla jsem se nakonec pro menší výlet s kamarádkami do Říma. A parádně jsme si to užily. Pár fotek jako vzpomínka.
Tereza Boehmová
Povídka: Když "taktrochudebil" narazí na "taktrochukrávu"
„Víš, jsem tak trochu debil“ říkal, když se poznali, aby ji varoval. Pokývala hlavou a v očích se jí zaleskl smutek. „Víš....Jsem tak trochu kráva,“ řekla potom.
Tereza Boehmová
Povídka: Pokoj plný bolesti
Seděly při svíčkách. U stolu, naproti sobě, jak měly ve zvyku, když svolaly tajné sesterstvo. Irena a Simona. Kamarádky spřízněné společnou kletbou.
Tereza Boehmová
Žádná pražská... Česko-Moravsko-Slezská kavárna!
Ještě ke včerejšku. Demonstrace a pokojná setkání, která vyjadřují občanský postoj jsou v občanské společnosti naprosto běžná a zdravá věc.
Další články autora |
Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka
Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie
Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...
Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné
Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...
Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let
Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...
Německo sabotuje projekt bruselského Starlinku. Zvýhodňuje Francouze, tvrdí
Evropská unie chtěla do roku 2027 na nízkou oběžnou dráhu Země vyslat soustavu satelitů v rámci...
Vlak po nárazu do stromu vrátil na koleje jeřáb, zvedal 21tunový kolos
Uzavírka trati u Plesné na Chebsku, kde ve čtvrtek vykolejil osobní vlak, skočila v pátek kolem...
Škody po požáru v Mionší jsou jen minimální, prales podle hasičů někdo zapálil
Hasičští experti se vrátili do terénu, aby vyšetřovali příčinu požáru v pralese Mionší v Dolní...
Musíme to řešit rychle, říká Válek. TOP 09 má po konci Tuleji čtyři možnosti
Hledá se nový ministr. Zn.: Rychle. Takový inzerát by si teď mohla dát vládní TOP 09 poté, co...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 393
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 4521x
Aktuálně spolupracuji s časopisem Reflex. Ráda píšu fejetony, pohádky a básničky. Vyšly mi zatím dvě knížky Matka z cukru a oceli a pohádky Zajíček Zlobílek. Vystudovala jsem žurnalistiku, žila chvilku v USA, v Praze jsem pak pracovala například v rubrice názory MF DNES jako editorka.
Píšu články a fejetony do různých časopisů a zabývám se firemním PR.
Na svět se dívám optikou liberální feministky. Mám velmi ráda milé a chytré muže, kteří si nemyslí, že žena je jen služka a ozdoba, ale životní partnerka a u ženy ocení inteligenci a vtip.
Od roku 2007 do května 2017 jsem pracovala pro iDNES.cz - jako administrátorka tohoto blogu, pozici adminky jsem opustila na protest proti zásahům majitele Andreje Babiše do obsahu novin. Cítím, že nemohu být po těchto událostech součástí značky iDNES a MF DNES..
Odcházím sem: https://boehmova.blog.sme.sk/
Seznam rubrik
- Pohádky
- Degenerace číslo DVě
- Degenerace, kterou na mě páchá
- poezie
- Politika - Společnost
- Fotoblogy
- recenze
- Osobní
- Nezařazené
- media
Oblíbené blogy
- Blog Dity Horochovske
- Blog Stepana Binka
- Blog Radka Mikuláše
- Blog Renaty Francové
- Blog Ivy Pekárkové
- já, já, já jenom já :)
Oblíbené stránky
- muj web Tereza Boehmová
- profesionální ateliér - portrét
- Autoské fotoobrazy blogerů
- Fotoobrazy a rámovani