„Nechci slevu zadarmo“ prohlásil legendární doktor Zelí, profesor jedenáctiletky z Pyšel, když přivedl své svěřence do ZOO. Pro ty, kteří netuší, tak doktor Zelí je hlavní postavou známé povídky Miloslava Šimka a Jiřího Grossmanna s názvem Exkurze do ZOO. Zelí se snažil tak vehementně ušetřit na vstupném, že si za slevu neváhal připlatit. Ani jeden ze slovutných tvůrců, kteří bavili celé generace, jistě netušil, jakých se jejich směšná postavička dočká následovníků. A to přímo ve Strakově akademii, sídle českých vlád. Má to však jednu vadu – Zelí byl jenom legrační idiot, ale jeho následovníci legrační zrovna moc nejsou. S urputnou snahou šetřit, ať to stojí, co to stojí, představují výrazné riziko pro samotnou budoucí existenci našeho státu.
Vláda Petra Nečase sama sebe hrdě nazývá vládou rozpočtové zodpovědnosti. Pokud by se zároveň nejednalo o nejhorší vládu národohospodářské nezodpovědnosti v dějinách samostatné České republiky, neměla bych nic proti. Škrtání v rozpočtu za každou cenu ale svědčí buď o naprosté neznalosti makroekonomických souvislostí a nebo o postranních úmyslech. Ty mohou být různé. Od těch geopolitických až po zcela privátní.
Vláda Petra Nečase se vydává za vládu pravicovou. Jako taková by měla dbát na to, abychom měli štíhlý, ale velmi výkonný stát, který dokáže tvrdě vymáhat dodržování zákona, bezpečnost a pořádek, vytvořit co nejlepší podmínky pro investice a soukromou aktivitu lidí všeho druhu, stanovit tvrdé standardy školství a zajistit efektivní, kvalitní a dostupnou zdravotní a sociální péči. To všechno s ohledem na státní finance, které logicky nemohou unést dublování řady správních agend po přenesení mnohých kompetencí na kraje – těm má takový stát stanovit mantinely zákonem a přísnou kontrolou jeho dodržování. Ne přebujelým aparátem ministerstev školství, kultury, pro místní rozvoj, zemědělství či životního prostředí a dalších. Kdybychom z jejich agend pouze těch pěti vyjmenovaných ministerstev „vyzobali“ to skutečně nezbytné, mohli bychom místo pěti živit maximálně dvě a to mnohem štíhlejší. Nic, co by směřovalo k takové reformě státních institucí a následným miliardovým úsporám, však ve vládním prohlášení nenajdeme. Namísto toho vláda salutuje Evropské unii, Lisabonské smlouvě a dušuje se, jak všechny bruselské příkazy včas a řádně zapracuje do naší legislativy, ačkoliv jsou to právě nezřídka ony, které vyžadují další a další administrativu a zvyšování výdajů státu i soukromých firem. Kromě toho znamenají podřízenost České republiky rozhodnutím evropských mocností, ať už v oblasti imigrantů, energetiky či poválečného majetkoprávního uspořádání. Tomu všemu jde tedy vláda naproti. Navíc pod pláštíkem nutných úspor pomalu demontuje poslední pilíře suverenity státu:
1. Vláda dala najevo, že dokončí rozval policejních složek devastovaných nekonečnými a stále se opakujícími reformami, které začaly už za ministra vnitra Ivana Langera (ODS) a které způsobily odchod řady zkušených profesionálů. Dnes má policie podstav ve výši čtyř tisíc lidí. Další dva tisíce hodlá současný ministr vnitra Radek John propustit a ostatním snížit platy o deset procent. Dalších patnáct tisíc policistů slouží déle než patnáct let a má tedy nárok na výsluhy. Kolik z nich vyhodnotí tuto léta trvající nejistotu v rezortu jako motiv k odchodu? Když odejdou teď, mají na výsluhy nárok – jak mají vědět, že to bude platit ještě v příštím roce? Jistě se tak otevře velký prostor na trhu pro soukromé bezpečnostní služby – třeba zrovna pro firmu ABL, kterou ještě nedávno řídil Vít Bárta, mecenáš vládních Věcí veřejných a současný ministr dopravy. Ti, co na to mají, si zaplatí vlastní soukromou policii s jejíž pomocí budou chránit své vlastní soukromé zájmy. Ostatní budou vydáni na pospas kriminálním živlům a to nejen tuzemským, ale i těm, které nám sem pošlou z Bruselu v rámci společné imigrační politiky.
2.V řadě zemí, které pro nás znamenají možnost významných trhů a samozřejmě tím i lepší pozici v EU a snížení míry fatální závislosti na Německu, zavře zastupitelské úřady. Některé z nich hodlá zrušit přímo, jiné zaniknou nepřímo – nedělní vyjádření policejního prezidenta hovoří jasně – naše policie přestane kvůli úsporám a propouštění tyto úřady chránit. V řadě destinací, které jsou sice budoucími zajímavými trhy, ale současně velmi nestabilními regiony, se diplomaté bez policistů neobejdou. O jejich ochranu se totiž v řadě případů nestarali jen tak nějací policisté, ale perfektně vycvičení profesionálové z URNA (Útvar rychlého nasazení). Tyhle lidi nemůže nahradit ani již zmíněná soukromá bezpečnostní služba ABL, ani jiné podobné firmy, které má zase pod palcem náměstek ministra vnitra Radka Johna Michal Moroz. Samozřejmě, že se o to pánové nejspíš pokusí – kšeft je kšeft. Až budou mít na kontě první mrtvé, nebude ani nutné o rušení dalších zastupitelských úřadů usilovat – odumřou samy na nedostatek diplomatů.
3. Vláda vzkázala všem, že ji nezajímá, jak prudce a nezadržitelně se mění přírodní a klimatické podmínky života v naší zemi, což stále větší počet lidí činí závislými na pomoci Integrovaného záchranného systému, jehož nezastupitelnou součástí jsou hasiči. I těm vezme značnou část platu nebo sníží jejich stavy. Tváří v tvář jejich nadlidskému úsilí o záchranu životů a majetku ve zdevastovaných obcích na severu Čech je to výsměch a rezignace na fungování státu jako autority a opory v krizových situacích, kterých stále přibývá a ještě nejspíš přibývat bude.
Spolu se škrty investic do železniční dopravní cesty a řady dálničních a silničních staveb, rezignací na zachování dostupnosti a kvality zdravotní péče, zavedením školného namísto kvalifikované reformy školství tato vláda spíš než zodpovědného pravicového hospodáře připomíná anarchistickou demoliční četu. Účet bude vysoký – namísto synergických národohospodářských efektů, které by zajistily investice do infrastruktury, nás čeká úpadek dopravně hůře dostupných regionů, zhoršující se funkce energetické a vodohospodářské infrastruktury, bez které se neobejde žádná fungující ekonomika. Dále útlum zakázek v souvislosti s rezignací na prosazování zájmů ČR v mimoevropských teritoriích a ústup i ze zbývajících trhů. Následné prohloubení hospodářské recese pak způsobí zvýšení nezaměstnanosti a menší výběr daní a zvýší tak nestabilitu veřejných financí. Mnohem větší škody pak budou napáchány na lidských zdrojích – nespravedlnost, kriminalita, svévole „elit“, všudypřítomný pocit nebezpečí a nejistoty vyžene z této země i zbytek kvalitních a kvalifikovaných lidí. Mafie si přerozdělí sféry vlivu a zotročí si s pomocí soukromých policií zbytek společnosti. Stát pak promění na mafiánského účetního a výběrčího daní. Tedy v tomto případě spíše výpalného.
