Pryč z bruselského Titaniku!

Vládní strany se předhánějí, která z nich lépe zabrání masivnímu zdražování elektřiny vyvolané tlakem EU na využívání obnovitelných zdrojů. Nechme stranou, zda a v jaké míře své předvolební sliby naplní. Důležité je, že – jako obvykle – vláda řeší důsledky a nikoliv příčiny. Řešením důsledků ale příčina nezmizí. Takže, i kdyby na chvíli zdražování ubrzdili, do budoucna se mu stejně nevyhneme. Pokud tedy Bruselu dovolíme nadále řídit naši energetiku. Byla to směrnice EU o využívání obnovitelných zdrojů, která stojí na počátku šíleného plánu vyrábět elektřinu šest až dvanáctkrát dráž než z jádra. A byly to naše parlamentní strany, jejichž poslanci ji zapracovali do legislativy. A dovolili tak řadě zlatokopů napakovat se na náš účet. A udělají to zas a znovu. Nenechme se ošálit předvolebními energetickými tanečky. Vláda premiéra Nečase na návrh ministra průmyslu Kocourka schválila Akční plán ČR pro energii z obnovitelných zdrojů, kde se zavázala, že podíl těchto zdrojů na výrobě elektřiny zvedne ještě o půl procenta nad limit stanovený EU – tedy z 13 na 13,5 procenta. A státní energetický gigant ČEZ zároveň oznámil, že odkládá dostavbu dalších temelínských bloků. Jistě, proč vyrábět lacino, když to jde draze? Premiér Petr Nečas přece v Bruselu slíbil, že nebudeme potížisté

Na jeho slib ovšem všichni krutě doplatíme. Ceny energií prodraží vstupy ve všech oborech – budou dražší rohlíky, doprava, lékařská péče, sociální služby, zvýší se náklady na bydlení  i na státní správu. A bude se zase škrtat na platech, sociálních dávkách, zavedou se další poplatky za zdravotní péči. A přitom se nejen naše, ale i další evropské firmy stanou kvůli vysokým nákladům naprosto nekonkurenceschopné. Své výrobky neprodají, nebude na výplaty a bude se propouštět. A tím nejen lidé, ale i státy budou přicházet o příjmy, takže se bude muset ještě více škrtat ve výdajích. Z této osudové spirály nebude východisko. A proč to všechno? Jen kvůli několika ekologickým snílkům, kteří „objevili Ameriku“ a přišli na to, že klima se mění?

Jistě že se mění. Už několik miliard let. A my s tím nic nenaděláme, tak jako jsme nic nenadělali s islandskou sopkou. Ti snílkové na vině nejsou. To politici začali s metodami ne příliš vzdálenými ekoterorismu. Nechceš platit závratné částky za obnovitelné zdroje a chránit klima? Tak tě k tomu donutíme! Směrnicí! Zákonem! Definic terorismu je nejméně sto devět. Většina z nich operuje s termínem „nezákonné použití síly“. Používá-li někdo sílu v okamžiku, kdy si ji předtím legislativně ošetří, pak tedy nejde o terorismus. Dobře, nazývejme to tedy ekototalitou. To právě totality se vyznačují tím, že striktně dodržují směrnice, akční plány a zákony. Ovšem pouze takové, které si samy vytvoří, a kterými posléze terorizují vlastní obyvatelstvo. Ekonomicky i administrativně. Co se týče energetiky, je Brusel nyní ve fázi ekonomického nátlaku. Administrativní násilí je ale už na cestě. O tom samozřejmě naše vláda mlčí.

Tak vám o něm něco povím. Plánujete-li, že si postavíte vlastní domek, musíte to stihnout do roku 2020. Poté už budete moci podle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/31/EU ze dne 19. května 2010 postavit pouze dům, který nebude potřebovat žádnou (dle směrnice „téměř nulovou“) energii. Tedy bude muset být energeticky soběstačný, ne, že se bude připojovat na rozvod plynu nebo k elektřiny! Umíte si to představit? V našich podmínkách, kdy v zimě nejsou výjimkou dvacetistupňové mrazy? A kdy vás solární panely na střeše, zasypané hromadou sněhu těžko zahřejí? Pokud se vám to nelíbí, můžete se spokojit s kurníkem do 50 čtverečních metrů. Na ten se směrnice nevztahuje.

Myslím, že je toho akorát tak dost. Schválením Lisabonské smlouvy se naši představitelé sice zavázali, že veškerou starost o energetiku přenechají Bruselu. Ale - je to jejich závazek. Ne náš – nikdo se nás neptal, žádné referendum nebylo. Jistě, máme zastupitelskou demokracii. Údajně. Ale žádný zastupitel nemá právo respektovat zahraniční diktát a uvrhnout vlastní lidi, které zastupuje, do bídy, a ještě jim znemožnit stavět si lidská obydlí.Říkám pojďme od toho. Dokud je čas. Postavme si hlavu! Buďme potížisté! Respektujme pravidla hry tam, kde mají smysl. Kde brání svobodu, osobní i ekonomickou, kde pomáhají rozvoji, vzdělanosti, výzkumu. Ostatní nerespektujme! Nemají v právním pořádku civilizované, demokratické a svéprávné země co pohledávat. Kdo ví, zda-li tím EU vlastně nepomůžeme. Možná se někdo k takovému postoji přidá a společně tak zvrátíme totalitní tendence s neblahými důsledky v budoucnu. A když ne, tak se zase tolik nestane. I kdybychom měli z tohoto stále více nefunkčního spolku vystoupit, neocitneme se uprostřed takových vírů a vln, jako když zůstaneme na palubě toho evropského Titaniku. Potíž je v tom, že takový postoj těžko můžeme očekávat od lidí, kteří si hráli na naše zástupce po všechna ta léta, kdy se v Bruselu utahovaly ekototalitní šrouby a neskrývali nad tímto procesem nadšení. Ani eurohujeři si vlastní rybník nevypustí. Naopak jsou teď celí natěšení na potvrzení své moci vašimi hlasy v komunálních a senátních volbách.