Vicepremiér
v demisi Alexandr Vondra v sobotních Lidových novinách v článku „Máme
se nechat přejet náklaďákem?" bezostyšně tvrdí, že 25 zemí vyslovilo
souhlas s Lisabonskou smlouvou. Není to pravda. Lisabonskou smlouvu
dosud neratifikovalo šest členských zemí Evropské Unie.
Alexandr Vondra zamlčuje, že Lisabonskou smlouvu dosud vedle České republiky a Irska nepřijaly další čtyři členské země EU. Je to Finsko, kde jsou proti ní Alandské ostrovy, jejichž souhlas je pro ratifikaci nezbytný. Je to Německo, kde smlouva leží u Ústavního soudu a chybí na ní podpis prezidenta. Je to Polsko, kde smlouvu také dosud nepodepsal prezident. A konečně je to Velká Británie, ze které královna ještě neodeslala ratifikační listinu do unijního centra. Je s podivem, že politik, který zodpovídá v České republice za evropské záležitosti, toto neví. Nebo snad před svými spoluobčany i kolegy v Senátu před klíčovým středečním hlasováním o Lisabonské smlouvě tato fakta zatajuje. Nevím, co je horší....
Evropská Unie není pískoviště
Lisabonská smlouva je podle Alexandra Vondry pro „Česko šance, jak se nenechat převálcovat silnými hráči v Evropské unii". Nechápu, jak je možné, že si za celou dobu svého vicepremiérování nenašel chvilku, aby si smlouvu přečetl. Kdyby tak učinil, musel by se dozvědět, že ztratíme vlastního eurokomisaře, sníží se váha našeho hlasu v EU a především nebudeme mít právo veta, takže nás právě silné státy převálcují mnohem snadněji než dnes. Podle Vondry máme respektovat, na čem jsme se dohodli. Občané České republiky se ale na ničem a s nikým nedohodli. A nikomu nedali mandát, aby zásadním způsobem omezil suverenitu naší země.
Občanů ČR se nikdo neptal, jestli chtějí, aby se o životních otázkách našeho státu, jako je energetika, imigrace či bezpečnost, rozhodovalo mimo jeho území. Stejně tak jako se nikdo neptal a ptát nehodlá dalších stovek miliónů obyvatel členských zemí EU. Kromě Irska si lidé o referendu mohou nechat jenom zdát. Kdo se tedy dohodl a s kým? Jen úzká skupina momentálně mocných, kteří se kdykoliv mohou také ocitnout v demisi. Společně postavili stavbu bez základů vůle občanů členských zemí EU.
A moc dobře to ví i Alexandr Vondra. Když spekuloval o tom, co je pro nás výhodnější, vyřkl totiž i následující slova: „Příjít a rozkopat hrad z písku, na kterém se už 25 ostatních shodlo? To si nemyslím". Ale právě tohle bychom měli udělat. Protože rozkopat hrad z písku je navýsost záslužné, bez ohledu na to, kolik funkcionářů se na jeho konstrukci shodlo. Jen tak jim možná dojde, co věděli naši předkové už ve středověku. Že skutečné hrady se z písku nestaví.
