Vstoupí-li v platnost Lisabonská smlouva (LS), otevírá se mezinárodně právní prostor k opětovné diskusi o platnosti tzv. Dekretů prezidenta Beneše a ke znejistění majetkových vztahů v České republice (ČR). O své domy, chalupy, pozemky nebo třeba výrobní jednotky mohu přijít občané, jejichž majetek na území ČR vlastnili v průběhu druhé světové války vesměs nacisté nebo nacističtí kolaboranti a byl jim konfiskován na základě dekretů prezidenta republiky. Při pohledu na historickou mapu je zřejmé, že se tento problém týká celé třetiny území ČR. I toto podepsal Mirek Topolánek v prosinci 2007 v Lisabonu a letos schválili poslanci a senátoři všech relevantních politických sil v ČR, když zvedli v Parlamentu pro smlouvu ruku.
Zodpovědná vláda a kvalifikovaní zákonodárci by měli vědět, že žádná smlouva neexistuje ve vzduchoprázdnu, ale že bývá součástí spletitých paragrafů mezinárodního práva. V případě LS, dekretů prezidenta republiky a vlastnických práv občanů ČR je zakopaný pes v Listině základních práv EU, na kterou se LS odkazuje jako na právně závaznou. Tato Listina tedy bude mít stejnou právní sílu, jako LS. Potomci těch, kteří se domnívají, že odsunem z naší země byla neoprávněně poškozena vlastnická práva jejich předků (vesměs nacistů a kolaborantů), se na Lisabonskou smlouvu těší už léta s tím, že jim u orgánů Evropské Unie pomůže prokázat, jak naše země od druhé světové války porušuje jejich vlastnická práva. A budou chtít tučnou náhradu. Po jednotlivcích i po ČR.
Dosud neměli a do doby platnosti LS ani nemají u nadnárodních soudů šanci. Majetek českých občanů byl a je z mezinárodně právního hlediska v bezpečí. Svědčí o tom rozsudky Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který vlastnictví, nabyté na základě dekretů prezidenta republiky, potvrdil současným majitelům. Po ratifikaci LS se ale situace dramaticky změní. Její některá ustanovení umožní, aby o majetkových nárocích osob, jejichž majetek byl konfiskován podle dekretů prezidenta republiky, rozhodovaly orgány EU. Vlastnické spory se přesunou k Soudnímu dvoru EU v Lucemburku. Tento soudní dvůr se stane navíc i závazným vykladačem evropského práva pro vnitrostátní soudy v ČR. A k jakým závěrům dojde, nikdo neví.
V této souvislosti chci upozornit na veřejně dostupnou studii Mgr. Vladimíry Pejchalové Grunwaldové , expertky Parlamentního institutu Parlamentu ČR. Jasně z ní vyplývá, že jediným řešením pro ČR, jak ochránit majetek občanů před nároky těch, jejichž majetek byl konfiskován podle dekretů prezidenta republiky, je postup Polska a Velké Británie. Oba státy si vymínily, že Listina základních práv EU nemůže jakkoliv změnit dosavadní právní předpisy a zvyklosti, doposud platné v těchto zemích. Podotýkám, že kdyby vláda ČR postupovala prozíravě jako Polsko nebo Velká Británie, které si vymínily nadřazenost svého domácího práva nad Listinou, nemuseli jsme dnes opětovně varovat před nejistotou majetkových vztahů v naší zemi.
Řešení ale existuje. Má ho v ruce vláda premiéra Fischera. Už na příští červnové Radě EU v Bruselu může začít lobbovat za to, aby se podobná pojistka, jakou mají Poláci a Britové, dostala do přístupové smlouvy mezi Chorvatskem a členskými státy EU. Byl by to sice nesystémový "přílepek", ale poté, co by prošel parlamenty všech členských států EU, zaručoval by českým občanům v EU nezpochybnitelné majetkové jistoty. A to za námahu politiků a diplomatů stojí.
Doufám, že až skončí předvolební vajíčková válka a vychladnou horké hlavy, podpoří politici napříč politickými stranami řešení, které ochrání národní zájem a majetek občanů ČR. Jedině tak napraví fatální chybu, která ohrožuje budoucnost naší země, pokud vstoupí LS v platnost.
Závěrem bych chtěla poděkovat všem, kteří v těchto volbách dali hlas koalici Suverenita. Koalice Suverenita získala 4,26 % hlasů a nepřekonala tudíž hranici nutnou pro vstup do Evropského parlamentu, ačkoliv to byl pátý nejlepší výsledek (po ODS, ČSSD, KSČM a KDU-ČSL). Apelujeme tedy na zvolené politiky těchto stran, aby prostřednictvím svého mandátu v Evropském parlamentu zajistili nezpochybnitelnost vlastnických práv občanů České republiky, která jsou ohrožena případným přijetím Lisabonské smlouvy.
