V zemi, kde si nevážíme prezidenta ani některých vyznamenaných..

Volit jsem nešla, protože se mi nechtělo. Mám velkou politickou depku.Nějak v čestnější politiku už nedokážu věřit. Zatím ne.

A pak přijde oslava vzniku naší svobodné s samostatné země. A co se stane? Zase fraška. Nejen s tím koho si na Hrad pozvu a nepozvu, ale i s některými oceněnými. Pan Sedláček si vzal na sebe takový ohoz, že jaksi zapomněl, že nejde s kamarády na pivo, ale že si jde pro státní vyznamenání. Chybí nám úcta k tradicím, k zemi, k těžce historicky získané svobodě a často i k lidem, kteří jsou symbolem těchto tradic. Na Oskary by pana Sedláčka jistě nepustili, na oslavu 28. října na Pražský hrad bohužel ano. Lidi probuďme se prosím, pokud si nebudeme vážit sami sebe, své historie a národa, tak kdo to za nás udělá? Nikdo. A žádná medaile, to na krku našich hokejistů či jiných sportovců, prostě nespasí.