"Snažila jsem se žít jako člověk, který nic nepředstírá." Nemyslím to zle, ale prostě to mezi řádky vnímám. Není upřímnější ten přístup vašeho bratránka než váš? On vám volá z auta, když odněkud nebo někam jede. Mohla byste ocenit, že zavolá, ale vy ho za to soudíte. Ve vašich očích tomu telefonátu nedává takovou důležitost, jakou vy byste chtěla. A to přesně vystihuje, proč mi není sympatická církev. Nepřijímá člověka takového, jaký je. Církev neví, co je bezpodmínečná láska. Chce mít z lidí ovce. Dokud člověk není podle té jejich šablony, pak by se měl snažit, aby byl. Když se ale člověk snaží, aby naplňoval něčí požadavky, je to upřímné?

Řekla jste mu to někdy, jak to vnímáte, když vám volá z auta?

Až se ale jednou ohlédnu za svým životem, tak chci vědět, že jsem snažila žít, jako člověk, který nic nepředstírá.

Lásku, starost, vzájemnost, upřímnost, prostě nic..

Zdroj: https://blanka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=807384

Myslím, že tohle je pro křesťana vyloučené. Křesťanství je založené na pokrytectví.

To co chcete může splňovat nevěřící či budhista. Ale většina toho stejně nedosáhne.

křesťanství je založené na pravdě, lásce a milosti..

Ježíš říká:

Jan 14:6-11 B21

„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.

věk je až nepodstatný. Nakonec, pořekadlo o požáru staré stodoly znali i naši předkové

Nehodlám nic předstírat a proto mám na profilu 30 let starou fotku

Také mě to napadlo jako první.

Když jste psala o bratranci, připomnělo mi to, dnes už bývalou, kamarádku. Potřebovala si popovídat, měla se špatně. Já všechno odložila, poslouchala a snažila se být oporou. Pak jsem zjistila, že měla mobil nastavený na hlasitý poslech a u toho si dvě hodiny něco šila

A co jako, proboha? :D naprosto běžně potřebuji zaměstnat ruce, když něco řeším, je to naopak úplně běžné. Stejně jako když volá kamarádka mně a já ji poslouchám, nemusím být 2 hodiny v pozoru, prostě u toho pověsím prádlo.