Evropa nebo EU?

Jak se blíží rozhodování britského parlamentu ohledně brexitu, tak se v diskuzích stále častěji dostávám do přenic s zastánci i odpůrci EU a paradoxně ani jedni mě nemají moc v lásce, proto jsem se rozhodl sepsat svůj pohled na EU

V první řadě bych rád řekl, že jsem zastáncem jednotné Evropy. Evropa musí být jednotná, aby byla konkurenceschopná v rámci globální politiky. Globalismus ať se nám to líbí, či nikoliv propojil svět a vyrovnal technologické nedostatky jednotlivých částí. To má zásadní vliv na konkurenceschopnost jednotlivých ekonomik a ukazuje se, že prim hrají hlavně velké ekonomiky. Stále platí, že hlavním hnacím motorem jsou inovace, ale to už pochopila většina států a tak se to stalo z výhody standardem a výhodami se tak stávají přírodní zdroje a velikost vnitřního trhu. To se pak projevuje jak v oblasti světové ekonomiky, tak politiky. V současné době máme tři světové velmoci a těmi jsou USA, Rusko a Čína. Pokud se má Evropa zařadit mezi ně, čehož jsem zastáncem, musí být jednotná. Když budeme kupou rozhádaných států, tak nás každý přemůže. Stále platí pořekadlo: „Rozděl a panuj.“ Jsme jak kus mršiny, kterou rvou na kusy tři zmíněné mocnosti, a žádná z nich nebude jednat altruisticky v našem zájmu. To dokážeme jen my sami. Jenže to nezvládnou sami ani Němci, Francouzi či Britové, natož Češi. Klíčem k dlouhodobému přežití a prosperitě je jednotná, silná a asertivní Evropa.

Nicméně Evropa nerovná se EU, což si někteří eurohujeři myslí. Takže tím, že jsem zastánce jednotné Evropy, nejsem automaticky zastánce Evropské unie, protože hlavně ta Evropě škodí nejvíce. Svojí servilní politikou vůči zbytku světu, zasahování do vnitřního trhu, bojem za multikulturalismus atd… Svojí byrokratickou a asertivní politikou ničí vše, co naši předkové po staletí budovali. My jsme položili základy světové civilizace a vše, co je na světě dobré vzešlo z Evropy. (viz mé články: Jsem hrdým Evropanem.) Nastává tedy otázka, jak zajistit jednotu Evropy bez současné Evropské unie? Nabízí se rozpad či rozpuštění Evropské unie. Zde se obávám, že takový rozpad by zničil důvěru mezi jednotlivými národními státy, rozvod je málo kdy přátelský a pokud by v budoucnu k nějakému sjednocení vůbec došlo, bylo by už pozdě. Takto razantní léčba rakoviny EU by zabila pacienta. Státy by ze dne na den nezanikly, to určitě ne a dokonce by se ani nijak výrazně nezhoršila úroveň, ale dlouhodobě bychom zaostávali a ztráceli vliv na světové dění, až bychom se stali vazaly jedné, nebo všech ze zmíněných mocností.

Jsem tedy zastáncem reformace EU. Je pak jedno, zda zůstane zachován název nebo se to bude jmenovat jinak, Evropská federace, Evropská republika či Evropské císařství. Ano, tušíte správně. Vůbec by mi nevadilo sjednocení do jednoho státu s jednou vládou. Ovšem důležité je jakou vládou. Je třeba, aby to byla pravicová vláda, tedy vláda, která bude naplňovat základní smysl existence státu a to vnější obrana. V této úloze vedení současné EU, ale i národních států selhávají a naopak dělají to, co vlády dělat nemají a tím je řízení života svých občanů. Pokud bude vláda, která bude chránit hranice a hájit zájmy Evropy navenek a v mezinárodní politice bude jednat asertivně, přičemž bude minimálně zasahovat do života svých občanů, tak má moji podporu.

Můžete namítnout, že multinárodnostní státy nemohou fungovat, jako nefungovalo Rakousko-Uhersko a budete mít pravdu. Proto by se sama Evropa měla stát národním státem s jednou národností a to národností Evropskou. To není nic neobvyklého, už v minulosti se ze Sasů, Anglů, Normanů, Velšanů a mnohých dalších stali Britové. Stejně tak z Římanů, Toskánců, Neapolců stali Italové i Němci vznikli spojením jednotlivých knížectví a vévodství, jejichž obyvatelé se dříve považovali za samostatné národy. Změna se musí ustanovit v myšlení lidí a ne v zákoně. Dokud budeme národnostně rozděleni, tak jedni budou získávat na úkor druhých, což nás požene proti sobě a to dělá EU. Jedině když se budeme považovat za jeden národ, tak to může fungovat.

Tedy abych shrnul svůj pohled na věc: jsem proti současné byrokratické EU, která zcela selhává v základních věcech, jako je ochrana vnějších hranic a prosazování zájmů Evropy navenek. Nicméně se nedomnívám, že řešením je její rozpad, ale její reformace na jeden celek, který bude obývat a náležet jednomu národu, Evropanům. Bude mít vládu, která se bude zabývat hlavně vnější politikou. V rámci vnitřní politiky nastaví základní právní rámec, který bude vymáhat, ale bude zasahovat do života svých občanů co nejméně. Tedy stanoví jednoduché, stabilní a snadno vymahatelné právo. Dále bude poskytovat základní veřejné statky, jako je budování infrastruktury a podpora vědy a výzkumu. Vše ostatní, nechť si zařídí svobodní občané po svém prostřednictvím volného trhu.

Vím, že je velmi malá šance na vznik něčeho takového, ale je to jediná šance, jak může Evropa přežít a prosperovat. Kontinent tu bude pochopitelně pořád, ale už nebude takový, jaký by být měl. Silný a prosperující v čele světa, kde každý občan, který se bude snažit, bude mít dobrý život.