Ministr Babiš nemá peníze na opravy věznice, které na místě samém v květnu slíbil? No tak to je snad zlý sen.
Byl jsem u toho, když se přímo mezi celami bývalého komunistického žaláře před kamerami holedbal, že do uherskohradišťské věznice co možná nejdříve přitečou státní peníze a že se zásadní opravy areálu brzy pohnou. Konečně, říkal jsem si. Konečně se ledy pohnuly. Po desítkách let. A zase je všechno jinak. Provalilo se, že ve státní kase nejsou na příští rok na opravy věznice peníze a ty co jsou, dá ministerstvo financí na opravy zlínského památníku Tomáše Bati.
To ani nehodnotím. Obrázek si udělejte sami. V květnu jsem řekl, že jsme konečně po letech našli naději. Nyní bych ta slova nejraději vyplivl. Nicméně, vybavil se mi znovu jen léty živený pocit zmaru. Nečinnosti, odsouvání, výmluv a ignorace ze strany státu totiž už bylo tolik, že mě ani tohle vlastně nepřekvapilo.
Ministři Babiš a Herman při své květnové návštěvě navrhli, aby mezi oběma ministerstvy, městem Uherské Hradiště, Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, Okresním soudem Uherské Hradiště a Zlínským krajem vznikla dohoda o dalším postupu a o případném majetkoprávním vypořádání celého komplexu bývalého justičního paláce.
Ihned poté měla být zpracována zcela nová, odborná studie, která přesně definuje možnosti rekonstrukce areálu a vznik muzea totality v autentické části bývalé věznice. V ostatních částech areálu by po rekonstrukci měly být umístěny některé státní instituce sídlící ve městě Uherské Hradiště.
Za nás říkám, že město je připraveno. Materiál půjde v nejbližších dnech do rady města a na začátku září jej předložíme zastupitelům. Ale zdůrazňuji, že na podpisu memoranda celá věc nestojí, to je formalita. To hlavní jsou finance. A ministr Babiš ve věznici dobře musel vědět, jestli peníze má, nebo ne.
Když jsem před půldruhým rokem usedal na starostenskou židli, řekl jsem, že udělám všechno pro to, aby se osud bývalé věznice v Uherském Hradišti po mnoha letech neúspěšných jednání a planých snah znatelně pohnul směrem k záchraně a důstojnému využití této státem chráněné a také vlastněné památky. Po desítky let, činí veřejnost za špatný stav věznice zodpovědné hlavně město, které tím je hrubě poškozováno.
Jak vidím, nezbude, než v boji pokračovat. Bohužel s pocitem, že věřit není možné nikomu a ničemu.
Text je reakcí na články:Babiš odsouvá opravu věznice. Dřív bude Baťův památník, Hospodářské noviny (22. 8. 2016), Obnova komunistické věznice v Hradišti se odkládá. Přednost dostal Baťa, aktualne.cz (21. 8. 2016)
