Schwarzenbergův projev, "kostlivec" v trezoru a uhynulý papoušek

Tak máme za sebou první týden tohotu roku a zde je mé pravidelné polovážné ohlédnutí za ním. Přinesl nám novinku, která stojí za zaznamenání. V neděli promluvil se svým novoročním, resp. tříkrálovým poselstvím Karel Schwarzenberg. Nestačil jsem se divit. Asi zaznělo málo slov od prezidenta současného a bývalého, takže si to svoje musí říct i neúspěšní kandidáti na prezidenta. Další na řadě je Jan Fischer, připraví se Jiří Dienstbier a Vladimír Franz. Nezbývá než doufat, že s přibývajícím počtem projevů nebude jejich obsahová a formální úroveň upadat podobně rychle, jako se to stalo v případě hlavy rodu Schwarzenbergů, knížete Karla. Z celého jeho těžko srozumitelného projevu mně utkvěl v paměti především apel na uvaření hrnku kávy ke snídani a polévky ke svačině. Naštěstí máme v této zemi hromadu komentátorů, kteří okamžitě projev označili za státnicky vyspělý, čímž mě definitivně přesvědčili o tom, že státníkem může být kdokoli, komu to političtí komentátoři dovolí.

V souvislosti s nešťastnou událostí na palestinském velvyslanectví mi hlavou blesklo rčení o kostlivcích ve skříni, tedy o tom, jak mohou kancelářské sejfy občas ukrývat opravdu výbušný obsah. Já mám docela slušnou představivost, takže věřím, že s nějakými těmi kompromitujícími fotografiemi, pikantními odposlechy a nešťastnými prohlášeními se v jistých kruzích vede poměrně slušný výměnný obchod. Ovšem aby na území České republiky diplomaté státu, který ani neuznáváme, kryli zbrojní sklad, to je poměrně silná káva. Nevím, jaké jsou diplomatické zvyklosti, ale jako občan této země se nemohu zbavit dojmu, že razítko persona non grata do pasu každého člena palestinského diplomatického sboru je zcela na místě. Vlastně nerozumím tomu, proč jakési velvyslanectví tohoto typu na našem území trpíme.

V sobotu mě zcela nepřipraveného zastihla šokující zpráva, která okamžitě zaplavila celý náš mediální prostor: V pražské ZOO uhynulo mládě papouška. Prý mu selhaly ledviny. Divil jsem se tomu šlendriánu, že nezkusili papouškovi nasadit už v pátek dialýzu, resp. v sobotu defibrilátor a umělé dýchání z úst do zobáčku. Fotografie upoceného veterináře masírujícího hrudník nebohého opeřence, dvou až tří kapaček v levém křídle a kyslíkové masky pohozené v rohu klícky by v nedělním Blesku vypadala dobře. Management pražské ZOO zjevně selhal a mělo by se to odrazit přinejmenším na výši ročních odměn. S ohledem na to, že každou minutu na světě umírá 13 dětí mladších pěti let na zcela běžné nemoci, je to poměrně bizarní příběh. Ten papoušek za to samozřejmě nemůže, ale úroveň žurnalistiky se dostala do stavu, ve kterém už by taky potřebovala resuscitovat.