Povolební Slovensko, prezident obhájce a vítězná ruská válka

Překvapivě rychle dokázal Robert Fico sestavit novou slovenskou vládu. Nečekal jsem, že to bude mít tak snadné. Ficovi sociální demokraté tak mohou být nakonec velice spokojení: Nejenže budou dál vládnout, ale dokonce budou mít ve čtyřčlenné vládní koalici většinu 9:6! Těžko si vysvětlit, proč středo-pravicové Sieť Radoslava Procházky a Most/Híd Bély Bugára přijaly pro ně v podstatě nevýhodnou dohodu. Pro „maďarskou“ stranu je to navíc pikantní o to víc, že její ministři budou sedět ve vládě společně se zástupci Slovenské národní strany. Je totiž evidentní, že Fico by nakonec musel přistoupit buďto na menšinu v koaliční vládě, anebo by musel vládnout v menšinové vládě za tiché podpory pravicových stran. Jediná omluva pro Procházku s Bugárem je snad oprávněný strach z nácka Kotleby, ale udělali to prachmizerně. Na druhou stranu to pomůže pravicové SaS Richarda Sulíka, kterého to dlouhodobě posílí. Upocená slovenská koalice fungovat nebude, takže lze očekávat předčasné volby. A v těch už by si to mohli rozdat Fico se Sulíkem na férovku. Kdo by si před pár lety pomyslel, že hegemonem slovenské pravice se stane právě Sulík? To je důkaz, že stát si pevně za svým se i v politice vyplácí.

Snažím se o dešifrování vztahu Zeman – Babiš. Pan prezident se pasoval do role pokud ne rovnou obhájce, tak přinejmenším spojence Andreje Babiše. A momentálně je v této pozici jako politik jediný, pokud pomineme členy týmu Agrofert a spol. Pro oba muže je to těžce pragmatický krok. Zeman si buduje politickou podporu pro obhajobu prezidentského mandátu na další pětileté období. Zbývá pouze otázka, zda bude ze strany ANO podporován oficiálně či neoficiálně (jakože by Hnutí ANO „pouze“ nepostavilo svého kandidáta). Momentálně se zdá být pravděpodobnější ta druhá varianta, ale stát se může cokoli. Babišova strategie zase počítá s podporou prezidenta při sestavování příští vlády: po volbách může dostat první volbu. Myslí si tedy na premiérský post, což je podle aktuálních volebních prognóz vcelku pochopitelné. Oba přitom vsází na to, že aktuální a pro Babiše politicky extrémně bolavá kauza „Čapí hnízdo“ vyšumí. Každopádně se Babišovi momentálně prezident obhájce velice hodí. A Miloš Zeman je příliš zkušený na to, aby si to moc dobře neuvědomoval. Myslím si, že náklady na jeho prezidentskou kampaň tentokrát ruský Lukoil platit nebude, protože budou k dispozici domácí zdroje.

Rusové začali ze Sýrie stahovat část svých vojenských sil, protože už prý splnili své cíle. Zlé jazyky dodávají, že je to hlavně kvůli tomu, že Rusové už vystříleli svoje vojenské sklady. Na tom sice může být kus pravdy, ale určitě to není jediný důvod. Pravda totiž je, že Rusové uspěli nejen vojensky, když pomohli otočit vývoj války ve prospěch oficiální vlády (což od začátku označovali za hlavní strategický cíl svého zásahu v Sýrii). Možná ještě větší vítězství zaznamenali na politickém poli. Jednak se vypořádali s částí vlastních problémů, protože v Sýrii zlikvidovali asi 2000 ruských teroristů (samozřejmě fanatických islamistů), jednak posílili svoji geopolitickou roli: postavili si další vojenskou základnu a svým spojencům dokázali svoji sílu a rozhodnost. No a v neposlední řadě – anebo klidně řekněme, že v první řadě - předvedli svůj vojenský arzenál. Zatímco diskutabilní předváděčka tanku T-14 Armata loni na Rudém náměstí vyvolala spíše rozpaky, tak ostré nasazení nejmodernějšího letectva na světě šokovala i zkušené stratégy NATO. Víra v technologicky zaostalé Rusko dostala vážnou trhlinu. Vladimir Putin může slavit triumf: Od druhé světové války je to první sovětský/ruský vůdce, který domů přivádí hrdou (a vítěznou) armádu. Já jenom nevím, jestli jsme na hrdou (a vítězící) ruskou armádu tak úplně připravení…