Na zvýšení důchodů nemáme

Sobotkova ČSSD ohlásila, že v roce 2018 dostanou důchodci přidáno 500 Kč měsíčně. Průměrný starobní důchod by se tak měl zvýšit na 12.245 Kč měsíčně. Letos vláda zvýšila starobní důchody o 300 Kč měsíčně.

Většina z nás podvědomě souhlasí s tím, že když ekonomika roste a narůstají příjmy státního rozpočtu, zvyšuje se i prostor pro růst penzí. Nechceme si připustit, že opačně to už tak samozřejmě nefunguje. Krize v Řecku by však pro nás měla být dostatečným varováním, že pokud se státní výdaje přepálí, tak to nakonec odskáčou úplně všichni, včetně důchodců. Nezdá se, že bychom to varování brali vážně.

My na takový růst starobních důchodů nemáme. My dokonce dlouhodobě nemáme ani na tu letošní valorizaci. Od roku 2007, když počet starobních důchodců u nás poprvé překročil hranici 2 miliony osob, narostl do roku 2016 jejich počet na 2,39 milionu. Počet zaměstnaných osob se za stejné období snížil o 100 tisíc, a to přes to, že momentálně zažíváme hospodářsky skvělé období. Zatímco počet seniorů narůstá průměrným tempem 40 tisíc osob ročně, počet zaměstnanců se pomaličku snižuje. V krizových létech ekonomika ztrácela až 300 tisíc pracovních míst proti současným 4 milionům, kdežto počet seniorů zůstával stejný, resp. narůstal. Do budoucna se to bude stupňovat. Pokud bychom se na to podívali prostřednictvím státního rozpočtu, tak celkové výdaje SR se mezi lety 2007 a 2016 zvýšily o 127,6 mld. Kč (z 1092,2 na 1219,8 mld. Kč). V témže období činil celkový nárůst výdajů na starobní důchody 114,4 mld. Kč (z 213,6 na 328 mld. Kč). V roce 2017 bude činit objem vyplacených důchodů přes 342 mld. Kč a v roce 2018 už přes 362 mld. Kč.

Socialisté nás ujišťují, že na růst penzí budeme mít ve státním rozpočtu dostatek peněz, protože ministr financí Andrej Babiš slíbil lepší výběr daní zdaněním keťasů, zelinářů, uzenářů a hostinských. Ve skutečnosti celkové daňové příjmy nerostou ani tak rychle, jak roste česká ekonomika. Ba co hůř, letošní bilance státního rozpočtu na tom vůbec není dobře. Kumulativní přebytek státního rozpočtu za první tři měsíce roku 2017 totiž činí pouze 4,68 mld. Kč, což je nejhorší březnový výsledek od roku 2012. Například v roce v roce 2013 ohlásila březnová státní pokladna stav 13,97 mld. Kč, aby na konci roku tehdy už nový ministr financí Babiš konstatoval roční deficit ve výši 81,26 mld. Kč. Loni touto dobou na tom byla státní kasa o téměř 40 mld. Kč lépe. To jsou varovné signály, jejichž přehlížení je neodpovědné a trestuhodné. Opakuje se politika rozdávání dárečků z let 2005 – 2006 (vzpomínáte na pastelkovné?). Pak přišla krize a pravicová vláda musela začít tvrdě škrtat, což vyvolalo silný odpor.

Až na to přijde, jakože dřív nebo později to nastane, tak se budou muset výdaje státního rozpočtu zase osekat. Člověk nemusí být žádný intelektuál, aby si dal dvě a dvě dohromady: starobní důchody budou to poslední, na co se při omezování výdajů sáhne. Nejdříve budou na řadě výdaje na obranu, které i tak máme na poloviční úrovni, než bychom měli mít. Nicméně bude-li zle, a ono možná bude, tak nakonec půdou dolů i ty důchody. V roce 2007 činily důchody méně než pětinu všech výdajů, nyní jsme už překročili čtvrtinu. Tímto tempem budou důchody do deseti let dělat třetinu všech výdajů. Veškeré snahy o stabilizaci veřejných rozpočtů v oblasti výdajů na penze Sobotkova vláda zrušila jako relikt pravicového vládnutí, se kterým bylo potřeba pěkně po bolševicku zatočit; jenomže s ničím novým nepřišla. Politická odpovědnost za to padá na celou vládu. Z toho se nevykecá ani Babiš, ani Bělobrádek. Tato vláda si kupuje hlasy voličů na dluh, jehož úhradu bude muset vyřešit některá příští vláda. Mezi lety 2007 a 2016 vzrostl průměrný starobní důchod o 30,4 % (z 8.774 Kč na 11.441 Kč). Za totéž období vzrostla průměrná hrubá (!) mzda o 32,1 % (z 20.927 Kč na 27.655 Kč). Náhradový poměr se snížil z 41,9 na 41,4 %. Žádný dramatický pokles se tedy nekonal.

Socialisté svůj bezostyšný nákup voličů omlouvají tím, že pouze „napravují“ chyby pravicových vlád, které připustily „propad“ náhradového poměru mezi starobním důchodem a průměrnou mzdou. Co na tom, že tak činí až čtvrtý rok svého vládnutí, že? Však oni jsou voliči dostatečně hloupí, aby si to uvědomili. Nicméně tato chytristika je z podstaty lživá. Náhradový poměr na úrovni 42 % hrubé mzdy nelze udržet při odchodu do penze v 65 letech, pokud počet pracujících a důchodců nezůstává přibližně stejný. Průměrný důchod se totiž zvýšil o 30,4 %, nicméně celkové výdaje na důchody se zvýšily o 53,6 %. To je nárůst, který předběhl růst objemu platů a mezd o více než 20 %. Opravdu chce někdo vážně tvrdit, že tímto tempem můžeme pokračovat a neřešit přitom základní otázku:

Kdo zaplatí starobní penze těm, kteří dnes ze svých platů a mezd financují důchody svých rodičů a prarodičů? Už v roce 2025 budou stát starobní penze přes 500 miliard ročně, a to se dnešní dvacátníci v práci ještě ani pořádně nerozkoukají. Celý svůj produktivní život budou financovat systém, který se zhroutí ještě dřív, než sami na penzi dosáhnou. To není žádná mezigenerační odpovědnost, ale prachsprostá loupež. Tuto zemi čeká masivní emigrace mladých. Zachraň se, kdo můžeš; tato loď jde ke dnu a kapitán Bohuslav Sobotka rozdává pasažérům dárky na rozloučenou, jenom aby se ještě chvilku mohl těšit z kapitánské čepice.