Mandelův pohřeb, zadlužení obyvatel a další směřování ODS

Své ohlédnutí za uplynulým tentokrát již 50. týdnem začínám jeho asi největším skandálem. V souvislosti s úmrtím Nelsona Mandely se u nás rozhořel skandál slovní neomalenosti pana ministerského předsedy v demisi Jiřího Rusnoka. Přemýšlel jsem nad tím, co všechno jsem už v životě bezmyšlenkovitě řekl – a že mě přitom občas také nachytal zapnutý mikrofon. Není to příjemné a člověk si následně vyčítá, že měl volit jiná slova. A přesně o tom to je. Politik musí být schopen unést společenskou odpovědnost, kterou s výkonem funkce získal. Vnější atributy práce politiků jsou právě tím, co lidem nejvíc vadí. Na jedné straně stojí papalášství večírků a červených koberců, na druhé straně je obyčejné buranství. Mně se nelíbí ani jedna z těch poloh. Nebudu kritizovat Jiřího Rusnoka za hloupou větu. Pro mě je špatný premiér, protože podepsal bianco šek údajným odborníkům Žákovi, Fischerovi, Pecinovi, Balvínovi, Benešové, Tomanovi. Mandela nechť odpočívá v pokoji.

Zaregistroval jsem informaci, že více než polovina občanů České republiky se domnívá, že žít na dluh je normální. Věřím, že se jednalo pouze o špatnou interpretaci dluhu jako svého druhu stavové veličiny. Předpokládám, že většina z nás má nějakou formu půjčky, hypotéky nebo leasingu. A zároveň pevně věřím v to, že drtivá většina dlužníků chce svůj dluh splácet. Dluh není špatný, pokud člověku bezpečně slouží. Rozhodující přitom je přiměřenost dluhu. To znamená, že dlužník má běžné příjmy vyšší, než součet spotřeby a splátky dluhu. Je-li tomu tak, pak nechť si dlužník klidně letí na měsíc do Honolulu trénovat hru na ukulele a tanec hula. V opačném případě je potřeba ze všech sil šlápnout na brzdu a omezit běžnou spotřebu na nezbytné minimum. Úhrada dluhu musí mít přednost. Při pohledu na vývoj zadlužení České republiky a deficit státního rozpočtu si říkám, že na té Havaji je hezky a nikomu se evidentně nechce zpátky do reality.

Sobotní rozhodnutí Petra Fialy ucházet se o post předsedy ODS mě vysloveně potěšil. Je to po delší době opravdu dobrý signál jak dovnitř ODS, tak pro voliče. Zažíváme teď krušné časy a dobrých kandidátů je jak šafránu. Nikoli proto, že v ODS nejsou, ale proto, že dosud neměli prostor ukázat své kvality. Obětovali jsme v minulých letech řadu potencionálně dobrých politiků na oltáři vládnutí. A také jsme se nechali zatlačit do situace, ve které jsme si nechali řadu našich politiků zlikvidovat výměnou za možnost vládnout. To byla nesmyslná politika, která si nyní vybírá svoji daň. Je to podobné, jako když někdo delší dobu čerpá kontokorent a pak nemá před Vánocemi ani na pomeranče. Petr Fiala je všeobecně respektovaná osobnost. Nepřichází jako spasitel, ale jako symbol, že v ODS se hroutí staré dohody. Před rokem by jeho volba nebyla možná, nyní je naprosto logická. Jsem si jistý, že během dalšího roku ODS vyprodukuje řadu opravdu kvalitních politiků, kteří by dříve nepřekročili regionální práh.