Od pátku zůstává hlavním tématem zpravodajství výsledek britského referenda o vystoupení z Evropské unie.
Většina komentářů však pomíjí jeden základní fakt: Je dobře, že referendum proběhlo. A je dobře, že skončilo tak, jak skončilo. Důvodem pro takové tvrzení není nějaká perverzní radost nad tím, že Británie se může rozpadnout, a že se prakticky každou hodinu objevují nové problémy, které britský odchod může způsobit. Důvodem je pravdivost toho všeho. Konečně uvidíme, jak dalece je (či není) současná Evropská unie schopná pochopit a napravit své vnitřní problémy. Budeme svědky vyjednávání nových podmínek. Padnou mýty o tom, nakolik je odcházející člen kryt různými smlouvami. Vlastně to bude celé úplně nová zkušenost. Až dosud se o všem pouze mluvilo, a to často formou tvrzení s ideologickým podtextem. Mě akorát mrzí, že kvůli tomu musela odejít zrovna Velká Británie. Evropská unie není moje země. Je to smluvní celek, který svým členům poskytuje některé výhody (a některé nevýhody). Dokud tento základní fakt nepochopí europolitici v čele s Junckerem, Tuskem, Merkelovou atd., dotud budou odcházet další země. Vraťme EU na úroveň EHS s nepovinnými eurem a Schengenskou smlouvou. Přijdeme sice o tak zvanou vládu EU, ale nepřijdeme už o žádného dalšího člena. A věřím, že v takovém případě Britové nakonec neodejdou.
Opravdu se nestačím divit, jak neuvěřitelně hloupí jsou někteří odpůrci prezidenta Miloše Zemana. Decentralizace moci v podobě rozstříhání prezidentské standarty, kterou právě předvádí skupina Ztohoven, je klasická ukázka arogantního pohrdání symbolikou naší republiky. Údajně má jít o politický manifest, jakože moc v této zemi není odvozována od monarchy či prezidenta, ale vychází z vůle lidu. No jasně, taková chytrácká sdělení nakonec dokázali vypotit i teroristi z německé Frakce Rudé armády nebo z italských Rudých brigád. Taky bychom mohli symbolicky zapálit Úřad vlády – to by byla teprve bžunda, ne? Kdyby na Hradě seděl pořád Václav Havel, nebo dnes třeba Tomáš Halík, tak by si performeři ze Ztohoven žádné standarty nevšimli. Asi by měli na práci nějakou jinou symbolickou akci, ale prezident by pro ně byl ztělesněním moudrého vladaře, který naslouchá nářku prostého plebsu. Co více monarchistického a antirepublikánského bychom mohli najít? Nic. Jednoduše se jedná o akci lhářů, kteří až dosud tvrdili, že prezidentská standarta se někam ztratila. Pokračují v politické válce, která nepomáhá nikomu jinému než Miloši Zemanovi. Svojí trapnou exhibicí posilují šance na jeho znovuzvolení.
Nejnovější politiku Hnutí ANO můžeme v přímém přenosu sledovat v Havířově. Hnutí ANO před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2013 zacílilo na voliče zdecimovaných pravicových stran. Což o to – tomu rozumím. Volební úspěch odstartoval bitvu kariéristů o pozice, na kterou vedení ANO zareagovalo zavedením systému několikastupňového prověřování. Tomu taky rozumím. V průběhu volebního období se Hnutí ANO začalo postupně zaměřovat na voliče levicových stran. To je v praxi realizovaný slib, že se ANO nebude chovat jako tradiční strany, které se snaží zastupovat zájmy svých voličů vždy po celé volební období. Je to extrémně pragmatický přístup, který může fungovat. Pokud to voličům ANO nevadí, tak samozřejmě proti gustu žádný dišputát. Nicméně aby zvolení zastupitelé hromadě přešli pod KSČM, to je už docela silné kafé. Buďto personální politika ANO těžce selhala (a pak je na místě ptát se, proč by úplně stejně mizerná neměla být na všech úrovních – ostatně pražská kauza Krnáčová vs. Kleslová není nikterak vzdálená), anebo je ANO něco jako politická trampolína na jedno použití. Tak či onak to není známka dobré politiky.
