Nadpis jsem si vypůjčil z MF Dnes a ta zase od ministryně K. Valachové. Lepší signál žákům dát nemohla. Máte pifku na školu, profesorský sbor nebo samotného ředitele? Pomstíte se jim šikanou a to nejlépe na učitelce před penzí.
Ministryně školství mi připomíná rodiče žáka se špatným prospěchem, kteří vinu vidí všude jinde, než ve svém synovi. Pokud žáci či studenti doma opakovaně slyší, jak rodiče přísně známkujícího učitele titulují termíny z psychiatrie a biologie, těžko budou vůči kantorům projevovat respekt. Spíš naopak.
To, co řeší ministryně na pražské průmyslovce je problém obecný a začíná v absenci bazální úcty mladých vůči starým. Za mého mládí jsem byl od rodičů okamžitě napomenut, pokud jsem staršího člověka nepozdravil. V trolejbusu mladí zcela samozřejmě pouštěli sednout starší. Panovala úcta ke vzdělání. V naší ulici bydlel středoškolsky vzdělaný stavitel a moc dobře si pamatuji, jak ho kolemjdoucí i z protějšího chodníku zdravili smeknutím a někteří i zavoláním "dobrý den, pane staviteli".
V prodejnách jsem často slýchával od prodavačů dnes už směšné oslovení paní ředitelová, paní inženýrová, paní stavitelová. Nezmiňuji první republiku. Tak starý nejsem. Mluvím o padesátých letech, kdy komunisté vládli rukou nejtvrdší.
Neúctu ke starším, vůči vzdělání, pracovitosti, poctivosti a slušnosti zavedli až jejich následovníci o pár desetiletí později. V dobách, kdy se naopak vyplácí lenošit, podvádět, krást, tunelovat, podplácet, loupit a někdy i vraždit.
