Parlamentní strany, kromě hnutí ANO, znovu voličům dokázaly, čeho jsou neschopné, když se v jednom šiku svorně pokusily Babiše z politiky vystrnadit. KDU a ČSSD si s opozicí podaly ruce, které si v časech minulých navzájem myly.
Po mnohých hodinách snažení a diskutování poslanci stvořili především proti p. Babišovi zákon zakazující ministrům pro firmy, ve kterých vlastní minimálně 25 %, čerpat nenárokové a veřejné dotace, usilovat o veřejné zakázky a investiční pobídky a vlastnit média.
Politikům očividně víc vadí účetními výkazy doložený miliardář, než lidé, vlastnící miliardové majetky, aniž by zaplatili jim odpovídající daně. To by museli někteří střílet do vlastního hnízda.
Za "Babiše" na prameni, bránící politikům v nekalých praktikách, si mohou svou nenasytností. Dobře si pamatuji televizní vystoupení, ve kterém lídr hnutí ANO vysvětloval svůj vstup do politiky zhruba slovy: "když politici zvednuli úplatky u veřejných zakázek z původních 2% na 12 %, musím se jim pokusit tyhle už nezakamuflatelné praktiky překazit".
Vzhledem ke sjednocenému šiku, ve kterém proti Babišovi táhne levice s pravicí, dokonce i komunisté s antagonistickými odéesáky, se mu to daří. Že to už s úplatky nejde jako dřív mi potvrzuje i pár mých známých, kteří o veřejné zakázky soutěží.
Politici národu zase předvedli, jak moc jim ministr Babiš překáží. Brání jim praktikovat kulišárny typu já na bráchu, brácha na mne, kdy během čtvrtstoletí po Vítězném listopadu dokázali z původní malé domů, udělat velkou.
Na rozdíl od některých ( svrbí mne prst napsat většiny) politiků, p. Babiš svůj majetek nemusí ukrývat pod podlahou, ani v jiných skrýších. Díky vlastněným miliardám, ho žádný z mafiánů, pohybujících se v pozadí politiky, nemůže utáhnout na vařené nudli, v podobě kazety od vína se sedmi miliony. Protože je neuplatitelný, je i nevydíratelný. Proto mu někteří politici a hlavně jejich "loutkovodiči" ze zákulisí, nemohou přijít na jméno. Lex Babiš se stal trefou mimo cíl, která z ministra financí opětovně udělala vítěze klání.
