Mile koukal na hospodáře, když mu stlal seno do krmítka. Oušky stříhal, když ho hladili po hřbetě. Čumáček roztomile krčil, když v dlani hospodyně ucítil oves. Už mezi námi není. Chudáček králíček padl za oběť vytváření image.
Dostal ránu za slechy, aby pan vědec J. Drahoš mohl ukázat voličům, jaký je geroj. Králíka umí stáhnout, v rukách držet lopatu, sedět v kabině traktoru, točit se jako čamrda, dokonce i nosit brýle bez dioptrií. Také se v létě 2015 dokázal podepsat pod věty:
Jsme znepokojeni nárůstem xenofobie ve společnosti. O imigrantech, lidských bytostech se píše, jako by šlo o škodnou zvěř či parazity valící se do naší vlasti, aby vysávali sociální systém nebo rovnou vraždili a znásilňovali. Cizinci žijící v Evropě jsou vykreslováni jako pátá kolona, podvodníci a zločinci. Dennodenně se z našeho údajně holubičího národa ozývají hlasy, přející té či oné skupině cizinců smrt. Naše společnost ztrácí lidskost a zdravý rozum. Házíme muslimy do jednoho pytle s teroristy.
Jenomže v právě probíhající kampani se zdá, že ve vztahu k migrantům jakoby "překabátil". Najednou je proti kvótám, i když ještě nedávno tvrdil, že pár tisíc běženců Česko "nezabije".
Dogmatická stálost v názorech může být i výrazem omezenosti. Pokud se však postoje mění z prospěchářských příčin, jedná se o oportunismus. V tom případě by byl lepší zásadový prezident "otevřhuba", než bezcharakterní korouhvička, z prospěchu se točící tam, kam právě vítr fouká.
V Brně Jiří Drahoš v rámci kampaně prohlásil: "Zeman nemá sílu vést republiku, kam by bylo potřeba. Já tu sílu mám a zemi povedu."
Kam to bude, ale neprozradil.
