12. března agent A-54 (Paul Thümmel) sdělil, že Německo usiluje o odtržení Slovenska od historických zemí republiky a zároveň bude 15. března provedena německá akce v Čechách a na Moravě. Na to gen. Fiala s plk. Moravcem odjeli
do předsednictva ministerské rady na zasedání vlády. Ministr zahraničí Chvalkovský měl k informaci o chystaném napadení země výhrady a ironicky pronesl: "podobné zprávy jste přinesli už loni v květnu a jak to dopadlo." Ani ministr obrany Syrový nevěřil a řekl: "Děláme vše, co si německá vláda přeje, tak nemá důvody pro okupaci." Ministerský předseda Beran podpořil postoj svých ministrů a vyslovil obavu, aby zbytečná protiopatření nevyvolala v Berlíně odvetnou reakci.
Stejný názor měl i ministr Havelka, který všechny ujišťoval, že v Berlíně vládne naprostý klid a němečtí představitelé se chovají k našim zástupcům laskavě. Když neuspěli ve vládě, požádali představitele francouzské a britské zpravodajské služby v Praze mjr. Gouyou a mjr. Gibsona o diplomatický protest v Berlíně. Zpravodajci jim prý navrhli, aby všechna vojenská letadla odletěla do ciziny a nejvýznamnější zbraně aby byly zničeny. Vláda i s prezidentem by podle nich měla odletět do Paříže či Londýna.
Když odjížděli 14. 3. 1939 v pozdním odpoledni prezident Hácha a ministr Chvalkovský vlakem do Berlína, domnívali se, že dohodnou s Hitlerem, stejně jako Tiso pár dní před tím, aby se z Čech a Moravy stala obdoba Slovenského státu. Už během cesty je však dostihla zpráva, že německá vojska postupují na Frýdek-Místek.
Háchu přijal Hitler osobně. Český prezident řekl, že je přijetím poctěn, protože vůdcovy myšlenky studoval a chápal. Hitlerovi sdělil, že si jako vysoký byrokrat císařství kladl otázku, zda bylo pro Československo štěstí, že se stalo v roce 1918 samostatným státem. Sdělil mu, že teď osud Česko-Slovenska leží v jeho rukou a věří, že v nich bude o národ dobře postaráno. Nemá ani příčinu stěžovat si na odtržení Slovenska, protože byl už dřív přesvědčen, že Češi a Slováci nemohou žít společně.
Hitler, aniž by na Háchův vstřícný projev nějak zareagoval, rovnou předložil dvě alternativy. Buď bude německému vojsku umožněn vstup na české území, nebo tam vnikne násilím a odpor zlomí všemi prostředky brutální síly. V tom případě ale českému národu neposkytne autonomii a národní volnost. Hácha odpověděl, že je mu situace jasná a odpor by byl nesmyslný.
Ještě z Berlína dal pokyn české vládě, aby zajistila odzbrojení armády a zabezpečila, aby v 6 hodin ráno 15. března 1939 mohla německá armáda v klidu překročit českou hranici. Okupace pod názvem "Březnový vír" byla dokončena během 15. března. Mezinárodně politické zdůvodnění okupační akci odůvodňovalo faktem, že Česko-Slovensko se nalézalo v rozkladu a panoval zde nesnesitelný teror proti německým soukmenovcům. Proto musela německá branná moc zabezpečit na tomto území pořádek. Celkově se na obsazení našeho území podílelo 350 tisíc německých vojáků. Tolik v krátkosti k události, která proběhla před sedmasedmdesáti lety, náhodou za podobného počasí, jaké panovalo dnes.
Zdroj: Velké dějiny zemí Koruny české díl XV.a
