Poučme se z kormoránů

Udělali si z rybníků krmítka, hlásá nadpis na 5. straně včerejší MF Dnes. Plůdkové rybníky doslova vyžerou a zhltnou i půlkilogramového kapříka. Letos jejich počet odhadují na třináct tisíc a každým rokem roste. Den co den padne

jednomu za oběť na půl kila ryb. Ročně tak rybáři přijdou téměř o  2,5 tisíce tun násady. Další ryby po jejich útocích vyskáčou na břeh, kde zahynou, nebo po zranění zobákem zajdou.

Ochranáři spolu s ornitology s odhadem počtu souhlasí. Přesto celoplošnému a celoročnímu odstřelu brání. Navzdory faktům tvrdí, že o žádnou expanzi nejde a kormorána mají za oživení zdejší fauny.

Za mého mládí jsem kormorána na rybnících neviděl a pokud byl, tak určitě nešlo o hejna, ale jen o přechodně se vyskytujícího jedince. Se skonem socialismu nedošlo jen k mnoha pozitivním změnám, ale i k probuzení a povzbuzení podivných jedinců. Začali vysazovat dravce a každého, kdo se odvážil oponovat,  nevybíravým způsobem umlčeli.

Kormoránů je zatím třináct tisíc. Za pár let jich bude násobně víc. V takové situaci už nepomůže ani prosazení plošného odstřelu. Ač toto pojmenování připomíná genocidu, žádný efekt nepřinese. Kormorán je mazaný pták žijící v hejnu a dostat se k němu na dostřel je téměř vyloučené. Těžké je i trefit kormorána v letu. Ze vzdálenosti větší než čtyřicet metrů je téměř vyloučeno tohoto poměrně tvrdého ptáka usmrtit. V dnešním stavu, kam to nechal nezájem kompetentních úřadů dojít je situace kolem kormoránů neřešitelná a rybářům nezbyde, než se se ztrátami smířit.

Problém s kormorány by měl varovat. Ukazuje, jak to dopadne, pokud se láskyplným, zeleným pomýlencům dovolí prosadit svou, zatímco selský rozum velí k opaku.