Křišťálová noc z 9. na 10. 11. 1938. Jako záminka k pronásledování židů posloužil atentát na sekretáře německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta von Ratha, který spáchal žid H. Grynszpan. Po celém Německu bylo zatčeno 30 000 židů.
Devadesát jich bylo zabito. Akci provedly militantní jednotky SA s obětavou pomocí německých občanů a hlavně s tichým souhlasem úřadů. Název pogromu byl odvozen od střepů rozbitého skla z oken a výloh židovských obchodů, domů a synagog. Muselo jich být z židovských domů, nemocnic, škol, z tisíce synagog a sedmi tisíc židovských obchodů nepočítaně.
Po Křišťálové noci následovala perzekuce židů, která vyvrcholila konečným řešením židovského obyvatelstva.
Bílí vlci
16.3. 2016. Německá policie předložila důkazy, že neonacistická organizace Bílí vlci plánovala útoky na azylová centra pro migranty a v dlouhodobém programu zamýšlela nastolit diktátorský režim ve stylu Hitlerova Německa. Vzápětí německá vláda "Bílé vlky" postavila mimo zákon a dala pokyn k policejní razii, která proběhla současně po celém Německu. Jejím cílem byly buňky v deseti spolkových zemí, jejichž lídři byli zatčeni. Počet zadržených zveřejněn nebyl. Opatření bylo namířené proti podněcování nenávisti vůči migrantům. Nešlo o první akci. Už začátkem roku byla zakázána internetová iniciativa Altermedia Deutschland kvůli šíření rasistického a xenofobního obsahu. Německý ministr vnitra všem pravicovým extremistům vzkázal: "Půjdeme po vás rozhodně a tvrdě."
V krátké době lze od německé důslednosti očekávat nové "konečné řešení", tentokrát neonacistů.
Člověk, jakkoli to zní hrdě, není nic jiného než zkultivovaný lidoop a mezi námi je pořád dost těch, kteří mají, i přes tisíciletou drezůru, zlo skryté jen mělko pod kůží. Před sedmdesáti osmi lety stačilo, aby Vůdce naznačil, že židé jsou nehájená škodná. Navíc byli bohatší, chytřejší, mazanější a záměrně se odlišovali vzhledem. To k zášti odjakživa stačilo, zejména když je odměněna kořistí z vyrabovaných židovských objektů.
Uvolněné zlo se s chutí pustilo do díla a výsledkem byla 2. světová a osmdesát milionů mrtvých.
Mocní dnešního světa mají po německých zkušenostech oprávněný respekt ke zlu, které v lidstvu dříme a projevy běsnění hasí dřív, než se rozhoří. Zbývá si jen přát, aby při koncentraci na tlumení běsu na straně jedné, nepřehlédli možná ještě hrozivější jiskry zla na straně druhé.
