Čím se pyšní Prahou pochodující gayové? Jen v Praze je podle statistik přes 2000 homosexuálů nakažených HIV či AIDSem. Léčení jednoho stojí 180 tisíc. Pražští gayové tak stojí zdravotní pojišťovny kolem 360 milionů Kč.
Pokud se rostoucí trend nezarazí, má jich být za 5 - 10 let nakažených dvakrát tolik. Neonemocněli, protože mají odlišnou sexuální orientaci. Nakazili se, protože jsou promiskuitní a nezodpovědní. Hlava nebere, proč jsou médii vynášeni do nebe a jejich kritici zatracováni.
Hlava rovněž nebere, proč mají lidé, starající se důsledně o svou životasprávu, svým pojištěním přispívat na léčebné výlohy a léky kuřákům, ochlastům, prostitu (tům a tkám) a jejich klientům, hazardérům koledujících si za volantem, za řídítky, na skalách, v bystřinách, v jeskyních, či v oblacích o nemoci a úrazy.
Hlava nebere ani nepochopitelnou péči o ubytování, stravu, vzhled a rozptýlení vězňů. "Rekreace" jednoho "grázla" přijde ročně státní kasu na 350 tisíc korun. Pokud na Hradě zrovna nesídlí pro amnestie zmotivovaný prezident, obsazenost káznic neklesá pod 20 tisíc. Delikventi za mřížemi připraví každoročně státní kasu o sedm miliard. Většina po propuštění dělá vše pro co nejčasnější návrat do pohostinného prostředí.
Hlava nebere, s jakou lehkovážností se mrhá s tak vzácným pokladem, jakým jsou vnímavé a talentované děti. Místo, aby stát ty chytřejší pečlivě "vyrýžoval" a poskytl jim možnost studovat v režimu odpovídajícím jejich inteligenci, jsou zařazení do tříd s průměrnými, hloupými, či částečně retardovanými. Aby v kolektivu nebyli za vyvržence, přizpůsobí se raději většině. Začnou tajit co umí a co jim příroda navíc nadělila, vyšumí časem do ztracena.
Hlava nebere, proč mají mít téměř všichni maturity. Prosazovaná masovost už jen proto, aby polovina nepropadla, zákonitě sníží náročnost "zkoušek dospělosti". Přizpůsobí se schopnostem studentů, místo aby tomu bylo naopak. Proč hustit do nestudijních typů se šikovnýma rukama zbytečné vědomosti jen proto, aby se světu předvedlo, kolik máme středoškolsky vzdělaných? Většina učivo dle osnov buď nevstřebá, nebo nabiflované rychle zapomene. Současným degradováním řemesel se společnost připravuje o manuálně pracující, kteří, na rozdíl od často zbytečných ouřadů, vytvářejí skutečné hodnoty.
Hlava nebere, proč se "neuhasí " život-neživot" nehybných, nemyslících pacientů, kterým z "lidských" orgánů zůstalo jen tlukoucí srdce. Proč měsíce a roky v nemocnicích necháváme pacienty za nemalé náklady k smrti se dotrápit, ačkoliv nemají jakoukoliv naději na uzdravení.
Hlava nebere, proč ten, který by měl mít navrch, tahá za kratší konec. Celoživotní lenochy stát hájí natolik, že nepřipouští ani zmínku o jejich příživnictví. Kdo se přesto odváží říci nahlas pravdu, je ocejchován za rasistu a umlčen.
Hlava nebere, že už čtvrtstoletí stát bez námitek živí pár set tisíc trvale nezaměstnaných a současně pracovní úřady hledají zaměstnance i na dělnické profese. Ti samí, protože museli, za socialismu pracovali. Po Listopadu rychle pochopili, že jim k obživě postačí periodické procházky k přepážkám sociálních úřadů. Nejenže stát tyhle netáhla platí, ale stamiliony financuje projekty, které by je měly dobrovolně přimět pracovat. Dokud budou alternativou k práci lehko získatelné finance na přepážkách, jsou všechny nákladné akce předem odsouzené k nezdaru. Předsametové časy by měly úřady poučit, že jediné na co tihle slyší, je "mus".
Hlava nebere shovívavost státu k velezločincům. Díky ní je Mudr Rath i po létech stále na svobodě, pan Janoušek bývá ve vězení na skok a početní superlumpi si na svobodě, podezřelou nečinností soudů, dokázali vyčekat Klausovu, fámami opředenou amnestii. Vedle nich existuje i řada fikaných nepoctivců ala p. Rittig, kteří se už léta bezzubé spravedlnosti drze vysmívají.
Hlava nebere, proč se u politiků, tunelářů, lobbistů a jiných velkozlodějů jednoduše nedá na jednu stranu majetek a na stranu druhou doposavad odvedené daně z příjmů.
Hlava nebere, proč se už dávno neuzákonila zásada, že zisky se daní v zemi, ve které se vytvořily a ne v pochybných lokalitách, kam si firma zapíše své sídlo.
Selský rozum nenápadně odšíbovali na slepou kolej. Jeho místo na peronu obsadili novým proudem. Říká se mu mejnstrým. Místo historií prověřených názorů, prosazuje zásady příčící se lidskému chápání. Proklamovanou demokracií kamufluje vládu mafie. V jedné ruce třímá prapor svobody a druhou bičuje opačně smýšlející. Má ambice roztáčet kolo dějin, avšak měřeno počtem jeho příznivců, dokázal by tento proud jen tak tak smočit lopatky.
