V n.p. Jitona Soběslav jsem měl na starosti export nábytku, pro který se v Zalužanech, na dohled od obce Lety, vyráběly skládací židle pro anglickou firmu Quitman. Ještě za socialismu mi tam o sběrném táboru vyprávěl jeden dělník,
který byl natolik starý, že to musel pamatovat. Říkal, že v lágru byli soustředění jedinci, odmítající živit se prací. Chtěli je v něm na práci zvyknout a proto bylo dohodnuto, že budou pomáhat s prací na polích sedláků z okolních vesnic a také lesích panství Schwarzenbergů. Vypravoval, že o manuální práci lidé z tábora povětšinou zájem neprojevovali a protože neměli osvojené hygienické návyky, býval tábor často v karanténě, z důvodu epidemií nemocí "špinavých rukou".
K rozmluvě došlo někdy v osmdesátých letech, kdy zprávy o tomto sběrném táboře ještě neprovázela hysterie, kterou se ozdobil až po "Listopadu". Proto bych tohoto zaměstnance nepodezíral, že by informace z nějakých důvodů překrucoval. Dal tehdy jen k dobrému, co si z mládí pamatoval.
Ministr financí, Andrej Babiš ke sběrnému táboru prohlásil:" Byly doby, kdy všichni Romové pracovali. To, co píší v novinách ti blbečci, že tábor v Letech byl koncentrák, to je lež, byl to pracovní tábor." Pan premiér Sobotka to na svém facebookovém profilu označil za náckovství.
Babišova slova se shodují se vzpomínkami zalužanského pamětníka a z toho soudím, že ministr financí o táboru v Letech řekl pravdu, což není náckovství. Naopak zneužít choulostivé téma k hrubému osočení, k tomu je potřeba pořádné dávky podraznictví, které panu Sobotkovi očividně ve škále charakterových rysů nechybí.
