Skaut v novém věku, aneb co ukázal případ Lucie Myslíkové

Když skautka Lucie Myslíková byla vyfocena v konfrontaci s „neonacistou“, ani sama nečekala, co všechno se spustí. Kdyby jen debata nad jejím konáním, ale i debata nad konáním celého Junáka.

Je tato organizace apolitická nebo ne? A jaké povinnosti má tedy vůči své společnosti? Pokusím se zde najít konkrétní odpovědi...

Hned z kraje se zaměřme na samotnou historii skauta, která nám může sloužit jako studnice poznání toho, čím tato organizace byla na počátku své existence, a tedy i co si z toho nese dodneška.

Skaut vzniká původně ve Velké Británii. Zde žil jistý generál jménem Robert Baden-Powell. Ten měl bohaté zkušenosti z druhé búrské války. Tyto zkušenosti nejlépe doceňovala mládež, která si toužila hrát na vojáky a dožadovala se neustálé Powellovi pozornosti. Robert tento zájem dětí využil a založil organizaci, kde dětem plnil jejich přání a vychovával je v duchu vojenském a vlasteneckém. Proto i onen název "Scout", tedy: zvěd, průzkumník, pozorovatel.

U českého skauta je ale situace komplikovanější. Když Antonín Benjamin Svojsík zakládá Český skaut, nepodobá se toliko Baden-Powellovo pojetí. Daleko více si bere od woodcraftského hnutí Ernesta Thomase Setona. 

Abych nezabíhal moc do podrobností, Ernest Thomas Seton je Američan původem z Anglie, který byl cestovatel, dobrodruh, spisovatel, ilustrátor a Bůh ví co ještě. Pro milovníky přírody to byl on, kdo aktivně střílel vlky, a pak o jednom z nich napsal knihu Lobo: Král údolí Currumpaw, u které nejen ochránci přírody roní potoky slz.

Jeho woodcraftové hnutí má daleko blíže ke skautingu, jaký známe dnes v našich končinách. Tedy prosté přežití v divočině.

Český skaut je tedy členem instituce, která má nějaké sociální, edukativní (výchovné), enviromentální (navazování vztahu k přírodě), osobnostní a vlastenecké zaměření. Už z toho vyplývá, že by skaut neměl být striktně apolitický. Jde o člověka, který je vychováván k lásce své vlasti, rodině a kultuře.

Každý skaut skládá po splnění určitého množství úkolů slib. Jde o rituál, který má stejně hluboké kořeny, jako samotný skauting. Slibový oheň hoří, všichni stojí ustrojeni v kroji okolo něj a vy jdete před symboly skautu a státnosti, odříkat: "Slibuji na svou čest, jak dovedu nejlépe: sloužit nejvyšší pravdě a lásce věrně v každé době. Plnit povinnosti vlastní, zachovávat zákony skautské, duší i tělem být připraven(a) sloužit vlasti a bližním."

Je očekáváno, že tato slova slibu nejsou jen prázdné fráze, ale že se podle nich opravdu budete ve skautském i osobním životě chovat. A tedy slib je jedna z nejdůležitějších věcí, která určuje jak skaut jako osobnost a člen instituce má vystupovat a chovat se.

Zkusme si tento slib projít po jednotlivých pojmech a specifikovat si podle něho jak by skaut měl či neměl zasahovat do politiky a věcí veřejných.

Předně vymezení slibu jako celku je dosti široké a místy až abstraktní. Sloužit nejvyšší pravdě a lásce se dá vykládat mnohými definicemi. Předně ale v něm je apel na člověka jako osobnost, aby v sobě nějaký ideál pravdy a lásky měl. A nejen měl, aktivně si za ním šel a jemu sloužil, ať se děje cokoli.

Konkrétnější body ohledně skautského chování jsou až ve skautském zákoně (ze slibu: "...zachovávat zákony skautské..."). Těch je podobně jako v bibli deset. Jsou to...

1. Skaut je pravdomluvný.
2. Skaut je věrný a oddaný.
3. Skaut je prospěšný a pomáhá jiným.
4. Skaut je přítelem všech lidí dobré vůle a bratrem každého skauta.
5. Skaut je zdvořilý.
6. Skaut je ochráncem přírody a cenných výtvorů lidských.
7. Skaut je poslušný rodičů, představených a vůdců.
8. Skaut je veselé mysli.
9. Skaut je hospodárný.
10. Skaut je čistý v myšlenkách, slovech i skutcích.

Opět můžeme vidět, že i v tomto je apel na nějaký morální osobnostní kodex, podle kterého se skaut má chovat. Nutno podotknout, že nejde jen o cíle, ale i o metody, které má člen této organizace používat v rámci dosažení svých cílů.

Poslední část slibu už je co do političnosti a apolitičnosti zajímavější. "...duší i tělem být připraven(a) sloužit vlasti a bližním."

Tento text už nemusí být vykládán apoliticky, ale i politicky. Pokud jsme v první část slibu slyšeli jednat podle nejvyšší pravdy, lásky a skautského zákona, je důležité i ochraňovat vlast, jenž tuto lásku, pravdu a skautské zákony dovoluje dodržovat a naplňovat.

A pro českého skauta by ona vlast samozřejmě měla být Česká republika. Proč měla? K tomu se dostanu později v rámci hlavního problému, který před samotným skautem stojí.

Zároveň je zde apel na rodinu, přátele a blízké. Pomáhat jim nejen, když jsou v nouzi, ale i postupem celého života. Každý dobrý den vykonat alespoň jeden dobrý skutek. To není povinnost, abyste si plnili datum za datem nějaké nošení tašek babičkám a vytírání záchodů u sousedů. To je apel, abyste pro své blízké a tedy i pro vaši vlast byli prospěšní a dělali z ní takový domov, jakým stát pro své občany být má. To je jedna z idejí skautu.

Problém ovšem nastává ve chvílích krize. Když nacisté 15. března 1939 vyhlásili protektorát Čechy a Morava, skaut zakázali. Věděli, že s nastalou politickou situací nebudou souhlasit a vytvoří jakési sociální podhoubí, v němž se budou rodit nepřátelé Třetí říše.

To se i přes zákaz nakonec nastalo. A nejen za nacistů, ale i za komunistů.

Proč to zmiňuji? Inu právě v době Druhé světové války se skauti, co se například přidali do aktivního odboje, dostali do konfrontace s obsahem skautského slibu. Tedy pomáhali své vlasti, která úpěla pod totalitním systémem, jenž znemožňoval skautu naplňovat jeho sebeurčení. Ale zároveň vystavovali kvůli tomu v nebezpečí své blízké a přátele.

To znamená, že samotný skautský slib může uvnitř člověka vyvolávat konflikt ohledně jeho naplňování a přístupu k němu. Protože tento slib není ani o tom slíbit něco instituci. Ne, skautský slib je hlavně o tom slíbit si něco sobě, a to pak dodržovat. Tedy skauting je o tom nasměrovat člověka určitým směrem, a pak nechat na jeho svobodné vůli, jak svůj slib a skautský zákon bude naplňovat.

A tím se dostáváme do současnosti.

Když Lucie Myslíková vystupovala proti něčemu, co ona považovala za narušení té nejvyšší pravdy a lásky, jednala jako skautka Lucie Myslíková, která svůj skautský slib chtěla dát najevo i politicky. A měla na to jako občan ČR plné právo. Na co už ale ona ani nikdo jiný právo nemá, je vykreslovat kvůli tomuto případu skaut jako organizaci, která se automaticky staví nějakým konkrétním politickým směrem (levo, pravo, střed). O tom skaut nikdy nebyl.

Ano, směřování tu je. Důraz na vlast, svobodu, přátelství, toleranci, přírodu a aktivní přístup k životu. A obranu těchto hodnot, když hrozí jejich narušení.

Dnešní doba ale je tak komplikovaná, že přemíra tolerance může vést ke ztrátě svobody. A to je apel na současný skauting. Vštěpovat novým generacím lásku k národu, v němž žijeme a postavit zdravé mantinely, které řeknou kdy mít toliko tolerance, aby nedošlo k narušení toho, díky čemuž může dnešní skaut existovat.

Jenže i zde je přece ještě jeden problém. Vzrůstající nejednotnost v pojetí co je mým národem. Jsem Čech i Evropan, ale mám se řídit hodnotami Evropské unie nebo České republiky? V obojím jsme členy a přesto oboje má kolikrát rozpory politické, natož apolitické.

K otázce důležitosti národa jsem se vyjadřoval již ve svém předchozím článku. Pokud by vás zajímal, tak určitě nahlédněte.

Je důležité, abychom brali vlast jako Českou republiku a ne jako Evropskou unii, protože pokud se Češství začne vytrácet z mysli Čechů a místo Kde domov můj se bude hrát jen Beethoven, hrozí, že samotný skaut se začne ve výsledku stavět proti tomu, co je či bývalo české, aby ochránil to co je evropské. A ač se může zdát, že co české, to evropské, realita ukazuje, že mnohdy jde o zcela jiné měřítko. A to staví nejen Český skaut do zcela nové role.

Případ Lucie Myslíkové nám ukázal, že společnost se v důsledku současných krizí nějak vyvíjí a čekají ji - nás změny, které se budou dotýkat i samotného skauta. Bude zajímavé sledovat, jestli naplňování skautského slibu bude nadále probíhat v duchu českém nebo v duchu evropském (EU).

Nechci předjímat, ale to že společnost sama je vůči této otázce (jsme hodnotovým národem Evropské unie nebo hodnotovým národem Čechů) rozpolcená, svědčí i o tom, že bude možná rozpolcený i samotný skauting.