Mým koníčkem je sex

Lidé mají různé záliby a chutě. Každý však nejde se svou kůží na trh, aby o sobě napráskal všechno a všem.

„Mým koníčkem je sex,“ pronesl během představování nový kolega v týmu. A nám spadla čelist. Pracuji ve velké mezinárodní společnosti, takže naše skromné oddělení čítá nějakých sto zaměstnanců. Po tomto prohlášení našeho nově příchozího kolegy se polovina z přítomných rozkašlala a druhá ztratila dech. Prostě šok, tohle nikdo nečekal. A přitom kolega se jen upřímně přiznal k tomu, co ho v životě skutečně baví. Ale kolik z nás by na přiznání takového koníčku před stovkou cizích lidí mělo „koule“? Podotýkám, že kolega je pramálo atraktivní (spíš naopak), což celou tu informaci ještě zhoršilo, zejména ve vnímání přítomných dam s bujnou fantazií a velkou dávkou představivosti.

Ačkoliv nás absolutně odzbrojil, v podstatě na jeho oznámení není nic špatného. Kdo by neměl rád sex? Je to přeci fajn zábava, když to člověk dělá dobrovolně a s chutí. Mnohdy je to opravdu až povznášející zážitek. Vzpomeňte si třeba na jeden z prvních sexuálních zážitků. Nemám na mysli ten úplně první v životě, který si patrně nikdo z nás zas tak moc neužil, ale takový ten první sex s člověkem, po kterém jste třeba už delší dobu toužili a konečně se ocitli v jeho náruči.

To obrovské vzrušení, až skoro bolestná touha, o které víte, že se každou chvílí naplní, ten pocit, když se jeho prsty poprvé dotknou vaší kůže, zrychlený tep a dech, tlukoucí srdce. Ty momenty, kdy každý jeho dotek či polibek způsobuje potřebu vydat ze sebe toužebné vzdychnutí, pocit, že pokud v následující vteřině nedojde k vzájemnému spojení, tak nejspíš omdlíte, okamžiky, ve kterých nevnímáte nic jiného, než to, co se právě děje a okolní svět pro vás přestal existovat… Nebo ta obří exploze, když se konečně stane to, na co jsme se celou dobu tak těšili. Kdo by nechtěl praktikovat takového koníčka?

A podruhé to bývá ještě lepší, protože se s dotyčným o něco lépe znáte a víte, co se vám vzájemně líbí, škoda je pouze to, že to všechno s přibývajícími lety poněkud ztrácí na intenzitě. Tedy fyzicky. Náš kolega je již mnoho let ženatý, nesvěřil se nám, zda se svému koníčku věnuje pouze v manželství nebo vyhledává nové impulsy externě, ale pokud je pro něj koníček natolik zábavný i po těch letech s jednou ženou, nezbývá, než mu gratulovat.
Sex je prostě príma věc, ale uvedli byste jej jako svoji hlavní zálibu před neznámými lidmi v práci? Nadřízeným, podřízeným, prostě všem. A je to vůbec vhodné? I když, proč by vlastně být nemělo?