Smutný konec mé babičky

Někteří lidé si namlouvají býti majiteli tolika nemocí, že nakonec jim nic jiného nezbývá než umřít...

Moje babička Josefina Berwidová (rozená Grimmová) byla hypochondr a již od mládí se na ní uživila celá řada lékařů všech možných medicínských směrů.

Ačkoli byla prokazatelně naprosto zdravá, neexistovala v celé sluneční soustavě nemoc o které by se moje babička nedomnívala, že jí nemá.

Byla však nezmar a všechny zásahy medicínské vědy  přežívala bez úhony. Až v roce 1952 se musela podrobit operaci. Přes veškeré úsilí lékařů babička zůstala na živu. Teprve pitva  jednoznačně prokázala, že pacient zemřel až při pitvě...

Kdyby k tomu nedošlo, byla by tady moje babička dodnes. Určitě by se dožila minimálně 120 let v domnění, že předčasně umírá na AIDS.