Letos si připomínáme 30 let od pádu "železné opony" a ukončení "studené války". Přesto lidé za "železnou oponou" neztráceli humor a naději. To jim ulehčovalo život ve frontách na všechno možné a eliminovalo pocit strachu...
V roce 1959 navštívil sovětský vůdce Nikita Chruščov USA a vedl "přátelské" rozhovory s tehdejším prezidentem USA, Dwightem D. Eisenhowerem. Během snídaně se rozpoutala vzájemná diskuze.
" Tak jak jste se vyspal, pane generální tajemníku?" zahájil rozpravu Eisenhower.
"Vyspal jsem se velice dobře, pane prezidente a měl jsem úžasný sen."
Eisenhower přikývl, řka: "A co se Vám, pane generální tajemníku krásného zdálo?"
Chruščov odložil sendvič a začal ze široka s výkladem: "Mně se zdálo, pane prezidente o Bílem domě ve Washingtonu nad kterým vlála rudá vlajka..."
"Sen je to velmi pozoruhodný", přerušil ho Eisenhower "i když velice nepravděpodobný. Ale kdybyste, pane generální tajemníku dovolil, mně se také něco pozoruhodného zdálo."
Chruščov se otázal: "A co se Vám zdálo, pane prezidente?"
Eisenhower, poněkud nejistě: "Já jsem viděl ve snu moskevský Kreml a nad ním vlála také rudá vlajka..."
Chruščov ho razantně přerušil: "S tím si, pane prezidente, nedělejte starosti. Ta tam vlaje již od roku 1917."
Eisenhower ovšem pokračoval dál: "Pane generální tajemníku, já jsem si přesto starosti dělal..."
"Opravdu? Proč jste si dělal starosti?" přerušil ho Chruščov
"Ono totiž na té rudé vlajce bylo něco napsáno." pokračoval Eisenhower.
Chruščov s neskrytou zvědavostí: "A co tam bylo, pane prezidente, napsáno?"
Eisenhower pokrčil rameny, řka: "To já právě, pane generální tajemníku, vůbec nevím.Já totiž čínsky neumím!"
