Putinova historická schizofrenie

   Několik dní před vpádenem ruských jednotek na Ukrajinu ruský prezident Putin prohkásil: „Za čtyři dni jsem v Kyjevě“. A skutečně se tak stalo. Ovšem tam utrpěl nečekanou porážku a počal se rychle ztahovat zpět k ruské hranici.

Přesto v jeho moci zůstává poloostrov Krym a část několika ukrajinských oblastí na východě Ukrajiny...

Původním úmyslem ruského diktátora však nebylo přání získat pouze Ukrajinu, nýbrž jeho skutečným přáním byla schizofrenická posedlost znova vytvořit jakousi „velkoruskou říši“.

   Již celá desetiletí vyčítá USA, že nedodržely slib vúči SSSR o nerozšiřování NATO na bývalé země východního bloku.

 Putin nějak nevládne reálnou historickou pamětí: Tento slib byl učiněn Gorbatšovovi a SSSR. Avšak Sovětský svaz již dávno neexistuje a žádný takový slib vůči Jelcinovi učiněn nebyl – a vůči Putinovi již vůbec ne! Jde o naprosto skutkovou podstatu nesmyslu!

   Je to asi tak, jako by se současné Německo dovolávalo „Mnichovské smlouvy“ a slibu západních mocností Hitlerovi, že smí obsadit západní území Česka (tzv. „Sudety“) a znova je připojit k současné Spolkové republice Německo.

   Výchozí situace je ta samá: Německá Třetí říše a Československo neexistují. „Kde nic není, tam ani kuře nehrabe!“, abych použil prastaré české přísloví. Šlo by o politický nesmysl!

   Putinova velmocenská schizofrenie jde ještě podstatně dál: Chtěl by, aby státy bývalého východního bloku opustily NATO a staly se neutrálními, formou poválečné „finlandizace“, kde by převažoval vliv Ruska nad USA.

Evropská unie, jako politická a hospodářská velmoc, by podle něho měla být zrušena a sféry vlivu by měly být rozděleny na Rusko, Čínu a USA, přičemž by Rusko mělo hrát rozhodující roli. Putinův výrok vůči zfanatizovanému davu v Moskvé: „My pabědíme! Urá! Urá! Urá!“ (My zvítězíme! Hurá! Hurá! Hurá!), je politikou duševně chorého mozku a je nutné na to permanentně poukazovat...

Ona politika, ztráty reálného myšlení, docílila pravý opak: NATO se semklo v jeden celek. Ukrajinci rozpoutali fanatickou válku proti ruskému agresorovi v zoufalé snaze uhájit svoji národnostní existenci a zažádali NATO i EU o pomoc.

    Čína se ztáhla do neutrality a doposud neutrální státy Finsko a Švedsko si podaly žádosti o přijetí do NATO z obav, že by Putinovo pojetí „velkoruské říše“ mohlo postihnout i je.

   Jediné, čeho ruský diktátor dosáhl je celosvětová izolace  Ruska. Už i nejbližší spolupracovníci Putina mají obavy o jeho duševní zdraví. Země začala balancovat na hranici občanské války. Wagnerova žoldácká armáda, vedená Prigošinem, začala rebelovat proti vládě v Kremlu.  

   Není to nic nového, občansko-válečná atmosféra má v Rusku již svou tradici:

V letech 1773 - 1775 povstali proti Kateřině II. kozáci Jemeljana Pugačova. V letech 1917 – 1923 povstali proti Leninovi tzv. „Bělogvardějci“. V době 2. světové války bojovali proti Stalinovi, pod vedením generála Andreje Vlasova, tzv. „Vlasovci“. V současné době se, přičiněním Zelinského, ukrajinská válka přesouvá více a více na území Ruska...

Tyto existenční zádrhely zcela jasně ukazují, že ruské vládní kruhy již tradičně nejsou schopny vést zemi mírovou cestou a tím jsou pro tuto planetu permanentním válečným nebezpečím.

    Ono nebezpečí nevypočitatelnosti ruské politiky, ještě více násobí vlastnění atomových zbraní.

Po vítězství Ukrajiny v této naprosto zbytečné válce, bude nutné podřídit ruskou ozbrojenou sílu kontrole OSN. Je nutné propustit na svobodu Navalného a ostatní vězněné demkratické aktivisty, kteří by byli schopni uvést Rusko, krok za krokem do Evropy!

 Nebude to v žádném případě snadné, ale již první krůčky tímto směrem by znamenaly pro demokraticky orientované síly tohoto světa obrovský pokrok vpřed a určitou, alespoň počáteční garanci, trvalého míru, neboť globální teroristé bojují takřka výhradně s ruskými zbraněmi...