Nejtenčí knihy na světě, v oblasti satiry: „ Dějiny ruské demokracie“, „Dějiny německého humoru“ a „Lexikon hrdinských činů československé armády“...Každý národ na této planetě má své nedokonalosti.
Nobody and nothing is perfect (Nikdo a nic není dokonalé). Selhat se dá všude a ve všem!
V lednu 2023 jsme si zvolili nového prezidenta, armádního generála Petra Pavla. Měl by být, alespoň podle amerických a západoevropských masmédií, jakousi znovuzrozenou osvětovou oporou českého národa. Uvidíme, de futura, co z toho do budoucna vznikne... Již teď, bych si přesto dovolil tvrdit, že Petr Pavel, na to určité předpoklady má. Byl by tím po T.G. Masarykovi a Václavu Havlovi, třetím prezidentem, jenž má naprostou důvěru a podporu demokratických sil tohoto světa – a to rozhodně není málo!
Zdá se, že český národ konečně morálně, eticky a politicky dozrál. Nenechává se svézt pomluvou a záští, nýbrž si sám vytváří svou vlastní suveréní morální základnu a z té neochvějně vychází. Poučili jsme se s dějin a máme konečně své vlastní zdravé sebevědomí – a tak to má být!
S volbou našich dosavadních prezidentů jsme, mimo T.G. Masaryka a Václava Havla, žádné štěstí neměli. Buďto to byli naprosto průměrné figury a nebo dokonce politicko-kriminální zločinci. Do této druhé kategorie bych zařadil Háchu, Gottwalda, Zápotockého a Husáka. Mají na svědomí desetitisíce obětí!
Edvard Beneš, svými „Benešovými dekrety“ eliminoval ústavu z roku 1922. Zasloužil se tím o hladkou bolševizaci ČSR a tím i o totalitní komunistickou diktaturu let 1948 – 1990.
Prezidenti Klaus a Zeman žádným přinosem pro český národ nebyli. Jeden kradl propisovací tužky a ten druhý byl málokdy střízlivý... Ačkoli na tuto skutečnost upozorňovaly západoevropská masmédia, český parlament, v tomto směru, nepodnikal žádné kroky. Mezinárodní ostuda narůstala!
Poslouchal-li český občan Zemanovy projevy, nabyl dojmu, že se jedná o jakési promyšlené „chytračení“ na obhajobu své vlastní osoby. Tedy. na rozdíl od Klause, který vypouštěl do éteru jeden nesmysl za druhým...
Ideologická volební agitace Andreje Babiše, vzbuzovala dojem, že půjde cestou Klause a Zemana aniž by ovšem kradl propisovací tužky a v opilosti lezl po čtyrech...
S arogancí a pomluvou nemohl Babiš získat důvěru českého voliče, který mezitím politicky vyzrál. Porazit Petra Pavla, onou primitivní taktikou, nebylo možné!
Dovolte mi prosím, abych na konec citoval myšlenku nového prezidenta, která se mi moc líbí:
„Rozumím i tomu, že mnozí teď cítí zklamání, protože jejich favorit nevyhrál. Zároveň ale vnímám to, že v této zemi nevidím vítězné ani poražené voliče. Vidím, že v této volbě vyhrály hodnoty. Hodnoty jako pravda, důstojnost, respekt a pokora. Jsem přesvědčený, že tyto hodnoty sdílí naprostá většina z nás. Rozhodně stojí za to, abychom se snažili, aby byly součásti našich životů a aby se vrátily na Hrad a do naší politiky. (...) Na závěr mi dovolte říct, že za úspěch svého prezidentství budu považovat pouze a jen náš společný úspěch.“
