Nechutné invektivy proti Jiřímu Drahošovi

Existují lidé, kteří tráví celý svůj život tím, že hledají v jednání jiných lidí neustále důvody k vlastní zuřivosti. Pomluva má mnoho tváří, ale vždy se vztahuje na úspěšné jedince.

 Závist je doprovodný element úspěchu a pomlouvači jí delegují těm, kdo nad ně vynikají.

Četl jsem výroky na adresu Jiřího Drahoše, jejichž podlost je pod veškerou lidskou úroveň. Nemyslím si, že by pocházely pouze z „volební kuchyně“ Miloše Zemana a jeho okolí. Prezident je sice nemotorný hulvát, vyzívajicí, aby se k volebním urnám dostavili i milenci se svými milenkami (výrok poměrně nemístný), neboť je tomu podobně jako v případě Zemanova vyjádření týkající se dámského přirození – hlavu státu sledují, či poslouchají i děti a podle toho by měl volit svůj vokabulár!

Drahošovi a Havlovi vyčítají neinformovaní primitivové členství v tzv. „Římském klubu“ (Club of Rome). Co je to vlastně za organizaci a čím se zabývá?

Jde o jakési nevládní sdružení vědeckých expertů v oblastech rozličných sociálních disciplín z více než 30 zemí tohoto světa.

Club of Rome byl založen v roce 1968 a zasazuje se o budoucí uspořádání našeho světa (viz k tomu též – Jan Berwid-Buquoy: „Zformovaná společnost, Tajemství blahobytu pro každého – Blahobyt pro celý svět“, Praha 2017). V roce 1972 Club of Rome zveřejnil zprávu pod názvem The Limits to Growths (Hranice růstu), která vyšla i knižně.

Úkolem této studie je poukazat na skutečnost, že globální hospodářství se nemůže úspěšně rozvíjet, pakliže bude ignorovat lokální požadavky. V dnešní soustavě Evropské unie to znamená: EU nemůže správně fungovat, pakliže nebude brát ohled na tradice, kulturu a potřeby jednotlivých členských států....

Jakékoliv hrůzostrašné vyhrůžky na adresu „Římského klubu“ a primitivní varování, jsou naprostým hlupáctvím neinformovaných a nevzdělaných jednotlivců.

Sídlo Club of Rome je ve Winterthuru, Švýcarsko. Je v něm sice soustředěná světová elita, ale Jiří Drahoš a Václav Havel, jako aktivní členové uváděni nejsou.

Organizace má celkem 100 aktivních členů a 39 čestných členů. Ale i kdyby aktivní členové oba byli, neměli by se za co stydět, neboť by patřili mezi světovou vědeckou a sociální elitu, což by České republice, v její mezinárodní prestiži, jenom prospělo!

Snad největší pomluvou Drahoše, je tvrzení, šířící se internetem rychlostí dělové koule: „Drahoš prezidentem by znamenalo zavírání vlastenců, občanská válka a invaze statisíců muslimů do ČR“.

Tato argumentace není kritikou, nýbrž výplodem chorobného mozku, zralým na svěrací kazajku. Svoboda slova v demokratické společnosti má samozřejmě mnoho výhod, ale její velká nevýhoda je skutečnost, že umožňuje zveřejňování nehorázných lží a pomluv, proti kterým je velice nesnadné se bránit.

Fanatický nacista Joseph Goebbels kdysi prohlásil: „Tisíckrát opakovaná lež se stane pravdou!“

Hrozí tedy akutní nebezpečí, že z naprosto nejapných výmyslů zůstane něco v hlavě nějakého prostinkého voliče uskladněno, co ho může animovat k tomu, aby volil Zemana...

Dalším nejapným žvástem je tvrzení, že si Jiří Drahoš své akademické a vědecké tituly koupil. Roznašeči takové horoucí nejapnosti by k tomu mohli ještě dodat: „On v letech 2009 - 2017 vůbec žádným předsedou Akademie věd České republiky nebyl. To si sám vymyslel. A v roce 2012 žádnou medaily Za zásluhy v oblasti vědy neobdržel, nýbrž si jí koupil na Matějské pouti“

Tím by mohla být lidská pitomost zdárně dovršena.

Do třetice všeho dobrého a zlého – další zákeřnou pomluvou je udájná spolupráce Jiřího Drahoše se Státní bezpečností ČSSR. Jde o fámu rovněž masově šířenou internetem.

Je faktem, že kdo působil za totality nějaký čas v zahraničí, byl veden StB v jejich záznamech a to i bez vlastního vědomí. Takové případy existovaly a nikoli pouze zřídka. Postižen byl tímto postupem i sám Andrej Babiš. U těchto lidí docházelo rovněž často k výslechům, ale to vše nesvědčí nikterak pro spolupráci s StB. Pod spoluprací se rozumí aktivní činnost „donašeče“, nikoli pasivní účast na vynucených výsleších

Jiří Drahoš zcela transparentně doložil svoje negativní osvědčení, vydané Federálním Ministerstvem vnitra, čj.: 1D-1250/1-001/1 – LU – 92, ze dne 17.12. 1992, že v žádném případě jako spolupracovník StB evidován není.

Při veškerém lidském konání je třeba si uvědomit: Posledním stupněm závisti je nenávist.