Kozel zahradníkem aneb Václav Klaus na Staroměstském náměstí

President chodí po Staroměstském náměstí a myslí, že tím zachrání ODS. O kreativní inteligenci Václava Klause jsem vždy silně pochyboval. Většinou opakoval to, co se někde dočetl a nebo rebeloval ("Modrá nikoli zelená planeta") proti něčemu, čemu za mák nerozuměl. Teď dochází k další fázi: Zdá se, že začíná senilnět. Něco jiného říká a něco jiného dělá. Patrně si přestává pamatovat.  Tím, že ODS zvolila Klause opět presidentem, zavlekla sama sebe do latentní krize a ztratila oporu v národu. Volbou Jana Švejnara by se zachránila a vnitřně stabilizovala. Získala by důvěru v sebe sama a národ by se k ní neotočil zády.

   President nechápe, že hlavním problémem ODS je on sám. Čím větší bude mít vliv na tuto stranu, tím rychleji bude ODS dozrávat k úplnému rozpadu. Topolánek není autoritou. Hovoří o "fackách" na adresu ODS, ale já si spíš myslím, že jsou to "kopance" do zadku, které dostává ten, kdo je vyhazován.

   Chce-li se tato strana zachránit před lavinovitým zánikem, musí si, co nejrychleji postavit do čela Pavla Béma. Jedná se patrně o jediného intelektuála v ODS mající odvahu se totálně distancovat od Václava Klause a vyvézt tuto stranu - alespoň přechodně - z krize zániku. Mirek Topolánek k tomu nemá žádné předpoklady a svým arogantním vystupováním na veřejnosti a proti novinářům se navždy odepsal. Tento nadprůměrně povrchní a často silně nechápající předseda vlády, nemá proti mazanému Jiřímu Paroubkovi žádnou šanci. Onen údajný "sociální demokrat" je ve skutečnosti pragmatickým konservativcem s geniální schopností využít i té nejmenší chyby ze strany ODS. V jeho přítomnosti si Topolánek střílí jednu vlastní branku za druhou a mazaný Paroubek tak odchází se snadným vítězstvím o něž se vůbec nezasloužil. Nejtragičtější na tom je, že Topolánkovi v jeho maloměšťácké mentalitě (ODS není stranou konservativní nýbrž maloměšťáckou) ani ve snu nenapadá, že prohrál. Korunu tomu všemu nasazuje Václav Klaus procházkou po Staroměstském náměstí. Jediné, co mě velice zaráží je fakt, že Pavel Bém nad tím vším soustavně vrtí hlavou, ale doposud vůbec nic nepodnikl.

Rebelové v ODS nemají dlouhého trvání. Tato strana oplývá zbabělostí a i když mnozí s kritiky postraně souhlasí, při oficiálním střetu s dogmatiky  se od nich distancují a začnou je izolovat. Nutí je, aby se buďto zařadili do stranického davu a nebo vystoupili ze strany a to pokud možno strašně potichu. Jenom ne žádný rozruch. Předpokladem pro přežívání dogmatismu je strach, zbabělost a maloměšťáctví. Jenom ne nějaké změny - základním ukazovatelem je ztrnulost a koryto. Průměrný politik v ODS snad ani nemá ponětí, že by národ mohl nějakým způsobem strádat a být bez vedení k ideálům ke kterým se zavazuje parlamentní demokracie. Pro něho je podstatné, že to vychází hlavně jemu. Tak se maloměšťák choval za protektorátu, za komunistické totality a dnes to dělá zas. Nejpozoruhodnější na tom je fakt, že mu to za každičkého režimu naprosto vychází. Udajný "nacista" se stává posléze údajným "komunistou" a nakonec končí jako údajný "občanský demokrat", "sociální demokrat" a nebo "vášnivý ochránce přírody".

  Maloměšťák zásadně pohrdá  čistým svědomím, lidskou důstojností a nedotknutelností soukromého majetku. Boj za tyto hodnoty a hrdinství považuje za naprosté idiotství a pohrdá jimi.  Čisté svědomí mu brání v kolaboraci s mocí pekla (nacismus a komunismus).  Lidská důstojnost zavání Bohem, Kristem a láskou. To nemůže potřebovat, protože má rád jenom sám sebe. Nedotknutelnost soukromého majetku by mu bránila v tunelování. Maloměšťák krade dvěma způsoby: V "malém" (lupičství a tunelování), tak jako ve velkém (Benešovy dekrety - "znárodňování"). Se svými obětmi zásadně nemá slitování. Je mu to celkem jedno zda-li umírají pomalu v pracovních táborech a nebo jsou popravovány hned.

   Maloměšťák vám zásadně slíbí všechno - beztřídní společnost, vítězství dělnické třídy, blahobyt, demokracii, byty bez nájmů, odstranění všech poplatků ve zdravotnictví, přísný zákaz jakéhokoliv zdanění všech druhů příjmů, naprosté a konečné vítězství árijské rasy... tak jako další hory naprosto neproveditelných hovadin. To nedělá proto, aby vám pomohl, nýbrž proto, aby dosáhl svého: Nejkratší a nejrychlejší cestou ke korytu. Poté, pokud je to možné, žádné změny a nebo takové, které jsou naprosto neškodné. Nic nesmí ohrozit to, co si pracně vyintrikoval...

  ODS oslavuje pravidelně pietními akty v Sezimově Ústí presidenta Beneše, ačkoli není dost dobře patrno, proč. Tento politik opustil svůj národ v roce 1938, zradil svůj národ v roce 1948 a svými znárodňovacími dekrety připravil právní základy pro největší krádeže soukromého majetku v dějinách českého národa od dob praotce Čecha. Beneš vehnal národ do náručí ruského bolševismu. Permanentně spolupracoval s komunismem a nakonec ho nastolil.

 Jako docent politických věd nechápu, co se tady dá pro slušného člověka a parlamentního demokrata ještě oslavovat? Možná, že to ví Václav Klaus, při svých procházkách na Staroměstském náměstí, kde podle mého názoru napáchal více škody než užitku. Prý se měl v tomto smyslu vyjádřit v soukromých kuloárech i Pavel Bém.  Prozatím jde o nepotvrzenou informaci. Pakliže je však pravdivá, tak proč ona šuškanda? Proč nemá pražský starosta odvahu předstoupit před národ s prohlášením: "Pane presidente tady nemáte co pohledávat. Jako president musíte být nadstranický a ne se zaplétat do vnitropolitických intrik jedné strany. Vaše přítomnost pouze dokazuje národu, že nejsme schopni vládnout a potřebujeme k tomu nějakou chůvu, která nás přiloží k ňadrům, abychom mohli nasávat mateřské mléko vlastní nemohoucnosti. Prosím Vás, jděte odkud jste přišel a to nejkratší cestou zpátky na Pražský hrad a jestli chcete pro nás něco dobrého udělat, tak už se tady proboha neukazujte!"