Nejsem sice jasnovidec, ale má-li člověk dostatek představivosti, může ledascos předvídat – viz Bible a Arche Noa. Kdo ví umí, kdo neví čumí...zní prastaré české přísloví. Nejhorší není nevědět, nýbrž nechtít vědět! Amen mon Dieu.
Kdysi jsem napsal, že Andrej Babiš je vynikajícím národohospodářem. Vyvolalo to řadu pobouření a kritiky, která, v některých případech, byla dokonce i oprávněná. Proto se nehodlám k problematice vracet. Pouze bych chtěl zdůraznit, člověk se učí celý život, a ten, kdo si myslí, že všechno ví, je tím největším hlupákem...
Když Andrej Babiš vyhlásil svoji kandidaturu na úřad prezidenta republiky, nabídl jsem se mu, že bych byl rád poradcem jeho týmu a zaslal jsem mu moji knihu „ZFORMOVANÁ SPOLEČNOST – Tajemství blahobytu pro každého. Blahobyt pro celý svět“ (Tábor 2015).
Adresát oboje s úspěchem ignoroval. Nikdy jsem nedostal žádnou odpověď a právem se mohu domnívat, že se prezidentský kandidát knihy ani nedotkl. Zástává rovněž otázkou, zda-li Babiš vůbec nějaký volební tým měl a kdo byl jeho součástí, neboť ve veřejných médiích o tom nebyla žádná zmínka...
Žijeme v době, kdy tento svět prodělává obrovské změny a po ukončení války na Ukrajině už nebude takový jaký doposud byl. Rusko ztratilo svou pozici druhé supervelmoci za USA a onu druhou příčku obsadila komunistická Čína. Dnes ještě nelze říci, zda-li to bude ku prospěchu světové demokracie nebo naopak. Západní masmédia tyto změny komentují poněkud pichlavou satirou: „Rusko se stalo domovníkem Pekingu“ a „Rusko je pouze benzínovou pumpou Číny“. V této pohnuté době a i de futura, je i pro českou republiku nutné mít nějaký fungující a přijatelný koncept...
Sledujeme-li pozorně volební koncept Babiše, nemůžeme se zbavit dojmu, že kandidát nemá, o uvedených světových změnách, ani nejmenší tušení. Jeho volební koncept je naprosto tradičně konvenční, tak jak mu radil prezident Zeman i jak ho svého času praktikoval Václav Klaus. To v dnešní době vede, takřka s matematickou přesností, k jisté porážce. Národ si pro další budoucnost žádá reálnou perspektivu rozvoje – ať přichází od kohokoliv!
A touto reálnou perspektivou prezidenti Klaus a Zeman v žádném případě nedisponovali, nehledě na to, že svět v době jejich prezidentství byl naprosto jiný a proto, z hlediska férovosti, není možné přičítat jim nějakou vinu!
Nynější prezident republiky Petr Pavel, ve svém volebním konceptu realné perspektívy nabídl. I když je nutné si uvědomit postup jejich uskutečňování. Od slibu k činům může vést někdy dlouhá cesta... Ovšem naděje umírá poslední!
Nedomnívám se, že by mohl prezident Petr Pavel vytvořit v Česku nebo dokonce v Evropě „Zformovanou společnost“. K tomu je třeba celá století, neboť je nutné odbourat tradiční organizované násilí státu a vytvořit rovnocené partnerství mezi státem a občanem. To je úloha skoro nemožná, ale přesto uskutečnitelná!
Anyway, jak říkají naši angloamerčtí přátelé – i ten nejmenší krok správným směrem může být obrovským krokem vpřed. Záleží na nás všech!
Americký prezident John F. Kennedy, kdysi prohlásil: „Ask not, what can do your country for you, ask what can you do for your country.“ (Neptej se, co může udělat tvá vlast pro tebe, ptej se, co ty můžeš udělat pro svojí vlast). I když začneme pouze touto poučkou, už jsme vyrazili tím správným směrem ke „Zformované společnosti“!
