Sprostá i hloupá jména obcí a někdy i měst, najdete na celém světě. Avšak Velká Británie a Německo se již léta zabývá tím jak se jich zbavit. Doposud se v těchto částech Evropy bohužel nenalezlo žádné adekvátní řešení.
Tato německá obec v okrese Lichtenfels se v překladu nazývá Přes Držku (Prügel).
Anglo-americký měsíčník “Spotlight“ ve své reportáži “Britain's silliest walks“ (Britské nejpitomější turistiké cíle) upozorňuje např. na velice malebné zákoutí v okolí Cornwallu nesoucí romantické označení „Polib Mi Prdel“ (Kiss me Arse). V jihozápadní Anglii se nalézá „Ceckatá zátoka“ (Booby's Bay) a „Zkurvy skála“ (Slapper's Rock), ale rovněž „Odřená prdel“ (Scrab Bottom) etc...
Na otázku novinářů vůči mluvčímu britského National Trustu, Jo Burgonovi, zda-li by nebylo vhodné tyto velmi navštěvované turistické destinace přejmenovat, dotazovaný sdělil listu “The Telegraph“, že ona místní jména vznikla již před několika staletími. Prý tehdá neměla ani zdaleka ten samý význam jako mají dnes. Podle Jo Burgona by i změna názvu odporovala britskému obyčejovému právu (Precedent Law), neboť se uvedená pojmenování místních lokalit nacházejí v pozemkových knihách již z doby 17. nebo dokonce až 16. století. Tedy, na základě již tradičního konzervativního přístupu Spojeného království k lokálním zvyklostem (Common Law), zůstanou “sprosté“ názvy tak jak vznikly a měnit se nebudou...
V sousedním Německu vypadá situace podobně. Publicisté Stephan Hormes a Silke Peustová vydali v SRN kodex pod názvem „Slovník 999 slabomyslných místních názvů“ (Atlas der 999 seltsamen Ortsnamen). Nejedná se jim pouze o změny jmen tzv. „sprostých“ místních označení obcí, kde by to bylo pochopitelné: „Mrdálovice“ (Ficker), „Poštěvák“ (Kitzler), „Oprcaná hora“ (Bungsberg) nebo „Píčová - Vyrážka“ (Pitschen-Pickel), nýbrž zařazují do problematiky i takové názvy obcí a měst, která jsou již na první pohled naprosto idiotská: „Blbinec“ (Blödesheim), „Lejnov“ (Kothausen), „Smrdělovice“ (Hinüber), “Bezdomovec“ (Habenichts), „Vrchní Dřevozlodějovice“ (Oberholzklau), “Šílená“ (Wahn), „Obecní Blázinec“ (Narrenstetten), “Prasečí Sviňařovice“ (Allmannsau), “Přiblblíkov“ (Albern) atd.
Doposud se podařilo přejmenovat pouze “Blbinec“ (Blödesheim) na “Urozenec“ (Hochborn). Ostatní idiotská místní jména zůstávají nedotčena...
V Česku se řeší uvedená problematika poněkud rychleji a radikálněji: Mrdákov - dnes Mrákov, obec u Domažlic. Je nutné však dodat, že sloveso „mrdat“ znamenalo ve staročeštině hýbat, vrtět nebo kývat. Nemělo tedy dnešní hanlivý význam.
Píčov - dnes Suchý, vesnice u Boskovic. Slovo „píča“ znamenalo ve staročeštině původně broskev. Hanlivý název vztahující se k dámskému přirození se objevuje až později.
Dále Sračkov - dnes Malá Lípa a Velprdy - dnes Veltrusy.
Některé vesnice zanikly nebo se sloučily s jinými. To byl např. osud vsi Hovnov. Podle archivních záznamů místních jmen v Čechách, se takto ve 14. století jmenovala víska mezi Borem a Houstouní u Přimdy. Hovnov vznikl z původního označení „Hovnův dvůr“, pojmenovaném po majiteli jménem Jan Hovno. V archivu se dokonce dochoval i latinský zápis o „Jankovi řečeném Hovno“. I zde je na místě dodat, že středověký pojem "hovnit" znamenalo "hovět si", "lenivět", "nic nedělat".
