Hluboké omyly marxismu...

Karel Marx (1818 – 1883) napsal čtyřsvazkové dílo „Kapitál“, ale žádný neměl. Celý život žil v bídě a aby nemusel být s rodinou vystěhován na ulici, platil za něho nájemné jeho přítel, fabrikant, Bedřich Engels...

Pro individua tohoto typu mají anglosasové název „failure“ (selhávač).

Když jsem ještě v roce 1966 maturoval na „Večerní škole pro pracující“ v Praze-Libni, zaujalo mne Marxovo rozdělení společenských řádů na „společnost prvotně pospolnou“, „otrokářství“, „feudalismus“, „kapitalismus“ a posléze jeho vize „socialismu“.

Na „prvotně pospolné společnosti“ nebylo, co zpochybňovat, neboť tam pračlověk pobíhal s kyjem v ruce za mamutem...

Složitější mně to připadalo s ostatními společenskými řády, které se mi, podle Marxe, jevily jako plynulé přechody z jednoho společenského řádu do následujícího. Připadalo mi to, coby „chození z jednoho pokoje do druhého“. Zaráželo mě však, že celý svět tuto pseudovědeckou teorii převzal a nikdo se s ní kriticky nezabýval. Já jsem tu možnost v totalitním komunistickém režimu ČSSR neměl, již z toho prostého důvodu, neboť neexistoval volný přístup k politicko-hospodářským kritickým materiálům...

Teprve moje pozdější studium na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě, Freie Universität Berlin (Západní Berlín) mně umožnilo svobodné bádání. Postupem času jsem zjistil, že ono marxistické rozdělení světových řádů je jakýmsi historickým „science fiction“, tedy historicko-vědeckým nesmyslem...

Ve skutečnosti se lidské hospodářství (vědecký materialismus) dělí na tyto řády:

„prvotně pospolná společnost“ (nevytváří žádný kapitál), „ranný kapitalismus“ (omylem vydávaný za „otroctví“ a „feudalismus“), „pokročilý kapitalismus“ (18 - 19. století - průmyslová revoluce, 1. a 2. světová válka) a „vrcholný kapitalismus“ (kapitalismus s „lidskou tváří“, konzumní společnost). Od konce 2. světové války (Marshallův plán) do dneška...

Podle mých rešerší přejde „kapitalismus s lidskou tváří“ do společenského řádu „zformované společnosti“, která odstraní odvěké státní násilí a nahradí ho rovnoceným partnerstvím mezi státem a občanem (viz k tomu - Jan Berwid-Buquoy: „ZFORMOVANÁ SPOLEČNOST – Tajemství blahobytu pro každého, blahobyt pro celý svět“, Praha 2017).

O fašizmu a bolševizmu Marx nic nevěděl, protože tyto systémy neprožil. Jde o státní totalitu jedné strany. Oba systémy se od sebe liší pouze ideologickým zdůvodněním. Jedná o jakési moderní otroctví, kde práce není právem, nýbrž povinností! Práce slouží jenom k reprodukci vlastní pracovní síly a nevytváří žádný kapitál. Kdo nepracuje, je podle zákona, odsouzen k odnětí svobody nebo dokonce popraven. Oba společenské řády nejsou přirozeným přechodem hospodářského materializmu, nýbrž jakýmsi druhem „dopravní nehody“ lidských dějin...

„Encyclopedia britannica“ definuje evropský „feudalismus“ jako období mezi 6 až 13 stoletím a potom nastává fáze ranného kapitalismu... Ovšem zůstává záhadou proč zrovna toto historické období?

Je třeba si uvědomit základní pravidlo: Kapitalismus zásadně vzniká tam, kde dochází ke směně zboží za peníze nebo peníze za zboží, přičemž se vytváří nadhodnota, čili zisk. K tomu docházelo v Evropě již v Římské říši, ještě dávno před Kristem a kde sám „Otrok“ nebyl člověkem, nýbrž podle římského práva, „zbožím“ (servus est mercatura) směnitelný za peníze se ziskem...

„Feudalismus“ je latiského původu (feudum, resp. feodum) a neznamená to žádného krále nebo císaře, nýbrž vlastnictví půdy.

 To znamená, že majitelé jihoamerických pamp a latifundií by musely být, do dnešního dne, „feudální šlechtici“, což je nesmyslem.

 Rovněž USA zrušily otroctví až v roce 1865. Muselo by to tedy, podle Marxe, logicky znamenat, že do té doby existoval na zemi „otrokářský řád“, což je dalším nesmyslem...

Použijeme-li výrok Jamese Fitzjamese, vévody Berwicka: „Anything is different“ (Všechno je jinak), dojdeme k závěru, že v dějinach lidstva existovaly pouze dva legitimní společenské systémy: „prvotně pospolná společnost“ a „kapitalismus“.