Farář ze Solopysk

Po vzniku totalitního komunistického režimu, v roce 1948, duchovní všech křesťanských směrů vyslovili nesouhlas s novým režimem. Mnoho z nich bylo zatčeno a někteří z nich dokonce popraveni..

 Farář ze Solopysk na Kutnohorsku byl sice notorickým pedofilem, ale míval vynikající kázání a na jeho bohoslužby přicházeli věřící i z okolních vesnic Rozkoše, Miletína a Dobřeně. 

   Kostelík byl v nedělích - ať v zimě nebo v létě - naplněn k prasknutí.

   Po “vítězném únoru“ 1948 a násilném uchopení moci komunisty, zaměřil duchovní pastýř svá kázání proti ideologii totality.

   Jednoho dne se bohoslužby zúčastnil jeho kolega, rovněž oblíbený duchovní pastýř z Jindic. Solopyský farář ho žádal, aby si mši vyslechl a řekl mu k tomu své mínění. Po ukončení obřadu se farář svého kolegy otázal: “Tak co tomu říkáte, drahý příteli?“

   Jindický duchovní otec souhlasně pokývl hlavou: “Měl jste opravdu vynikající kázání, pane kolego.  Až na jednu připomínku, s Vámi se vším souhlasím.“

   “O jakou připomínku jde, příteli?“ tázal se zvědavě solopyský farář.

   “Jde o to, pane kolego,“ začal jindický duchovní poněkud nejistě, “že komunisti se posílají do horoucích pekel a nikoli do horoucí prdele “.