Na straně jedné slyšíme hlasy obávající se islamizace Evropy. Z druhého tábora zase zní slova o netoleranci a diskriminaci muslimů ve společnosti. Kde je pravda? Možná jako vždy... někde uprostřed.
Zákony ČR jsou k islámu i jiným náboženstvím vcelku tolerantní (např. v dubnu byl přijat zákon řešící diskriminaci na pracovišti, mimo jiné i z náboženských důvodů, zvažuje se zavedení "antidiskriminační" komise).
Formálně máme náboženskou svobodu téměř dokonalou, leč praxe jako obvykle „lehce“ pokulhává někde vzadu. Pak řešíme problémy typu: proč nemůžu mít šátek v práci; proč mně nechcete povolit fotku s šátkem do občanského průkazu, když to zákon povoluje; proč mi neumožníte se v práci pomodlit, ale nevadí vám zástupy kouřících před budovou?
Proč má někomu vadit, že nepiju alkohol a nekouřím? (Možná kvůli neodvedeným daním z nákupu.) Také moc nepodporuji české zemědělce výkupem vepřového... Proč má někdo potřebu „řešit“ hlasitým projevem mé oblečení? Mně se třeba to jeho také nelíbí, ale jsem zticha.
Proč se při stavbě budovy jen vzdáleně připomínající mešitu strhne vždy vlna odporu a protestních podpisových akcí? Člověk má vždy strach z neznámého. Možná proto se nás tak bojíte... Možná...
Pravdou je, že obrázky z muslimského světa dnešních dnů vypadají hrozivě. Vidíme sebevražedné atentátníky hlásající ve jménu Alláha své mučednictví a slibujíci si za své činy místo v Ráji. Vidíme teroristické organizace zvoucí k otevřenému boji proti všem nemuslimům. Vidíme nepřiměřené reakce na zveřejňování karikatur Proroka Muhammada...
Ale je tohle islám, o kterém čteme v Koránu a v hadísech (výrocích Proroka)? Najdeme kdekoli v těchto knihách, že je v pořádku se opásat výbušninou, že je v pořádku zabíjet nevinné? Je tam někde psáno, že za takový čin půjdeme do Ráje? Odpověď zní NE. (Naopak se tam dočteme o zákazu zabíjení nevinných lidí, o zákazu zabití sebe sama.)
Problémem není islám, nýbrž lidé, kteří si islám mění k obrazu svému. Bohužel spousta lidí si islám vykládá špatně, nebo je jim špatně vykládán (často zřejmě i účelově)... a to je pak problém. S karikaturami to podle mě tak jednoznačné není. Lidé, kteří je šíří, vědí, co tento čin způsobil již dříve, a přesto to udělají znova. Připadají mi jak malé děti, které zkouší, kam až mohou zajít. Něco, co může vypadat ze začátku jak velká legrace, pak často stojí životy nevinných lidí. Jsou pak i tito autoři zcela bez viny?
Nesouhlasím s pálením vlajek, nesouhlasím se slovním posíláním kohokoli do „chřtánu pekelného“, nesouhlasím s bombami u ambasád. S čím ale souhlasím je to, že muslimové by se ozvat měli, ale jiným způsobem, bez násilí a urážek (třeba osvětou mezi lidmi o tom, kdo to byl Muhammad...). Měli bychom ukázat, že nejsme tací, za jaké nás máte. Ukázat, co znamená islám,
co to znamená jít cestou Proroka. Jen tak můžeme vylepšit obraz islámu, který je dnes značně pokřiven. Každý by měl začít u sebe a měl by se zeptat: „co dělám špatně, co mohu zlepšit?“ Nechce to jen volat po větším poznání ze strany nemuslimů, ale také po našem důkladnějším vědění... A pak k tomu přidat hodně moc tolerance a pochopení z obou stran...
