Tě zabiju aneb škoda rány, která padne vedle

nestatisticky o domácím násilí ve světě muslimském i nemuslimském a různé metody jeho řešení a neřešení.

S Janou jsem se setkala v práci asi po půl roce. "Jé, ty dobře vypadáš! chtěla jsem říct při pohledu na její hubnoucí postavu. Při pohledu na utrápený obličej mi ale slova zamrzla na rtech.

"Co se děje?"

"To jsem dopadla, co? Manžel mě bil. Ne teda pořád, jen když se napil."

"Takže dost často." napadlo mě při vzpomínce na předchozí rozhovory o manželovi vysedávajícím denně v hospodě.

Jana pokračovala: "Dala jsem žádost o rozvod, odstěhovala se a začalo peklo. Výhružné sms, telefonáty, návštěvy v práci, sledování, nadávky na ulici."

"Dala jsi to na policii, doufám:" ... "Jo, to jo udělali mu tytyty, na chvíli přestal. Já stáhla obvinění a on vzápětí začal znova. Jsem blbá, co? Teď jsem dva týdny rozvedená a on stupňuje svůj teror. Žiju ve strachu, kde se objeví, co mi udělá...Byla jsem znova na policajtech, oni mu zase pohrozili, zakázali mu se ke mně přibližovat, ale víc prý nezmůžou ...dokud mi něco neudělá. Prý zdaleka nejsem sama a takových případů řeší několik."

Kolegyně od vedlejšího stolu přitakává: "Moje ségra dopadla stejně a Dana tuhle říkala, že její manžel taky nešel daleko pro ránu."

Jana a Dana muslimky nejsou...

Večer líčím celou historku manželovi.

"To by se u nás nestalo." Zatvářím se víc než trochu pochybovačně, utrousím něco o nevedených statistikách a mlčení dotyčných žen tam u nich.

"Mlčení? tak to si jen myslíš." Představila jsem si celodenní rozhovory žen. Drby a zase  drby od rána do večera, a dala částečně zapravdu.

"Netvrdím, že se nic takového u nás neděje. Děje. Dokonce i u nás v rodině jsme měli tu "čest". Mou sestru bil její manžel. Už nebije. Přestal po návštěvě mého táty s bráchou. Zrovna včera psali v novinách, že jeden tyran takovou návštěvu rodiny zaplatil pobytem v nemocnici a spousta dalších ji ani nepřežije. Policie v těchto věcech moc nefunguje, ale rodina, ta jo."

Mlčím.

dodatek: netvrdím, že v muslimském světě neexistuje domácí násilí. Existuje. Blbci jsou všude. Netroufám si ani tvrdit, kde je takových blbců víc.