Vousáč, který změnil svět

A změnil ho všem; nemuslimům, ale i nám muslimům. K lepšímu? To těžko...Svět přišel o pocit bezpečí. Muslimové dostali nálepku teroristů. Je ještě šance na změnu? Prý naděje umírá poslední, ale...

"Držíš smutek, co?" utrousila jedovatě kousavou poznámku kolegyně. Nebudu tvrdit, že nevím, která bije, zprávy sleduju taky. Ale odpověď jsem nestihla. "Vousáč vám umřel, co?"

"A co já jako s tím? Mně fakt nikdo neumřel"

Mám jí vysvětlovat, že ten vousáč nebyl vážně můj šálek kávy, a tak mi přiřazování k němu nepřijde vůbec trefné a jako pokus o vtip taky nic moc?

Mám jí vysvětlovat, že ten vousáč byl hrozbou pro všechny? Že měnil životy nejen nemuslimům, ale i muslimům. Že každý, kdo s ním nesympatizoval, byl nepřítel. Že by mě šátek, Korán a kobereček před ním těžko ochránil?

Mám jí vysvětlovat, že bych ho na to mořské dno za to všechno, co spáchal, poslala už dávno?

Člověk (?), který dával zdarma návod pro ostatní na vstupenku do ráje a nikdy ji sám nevyužil. Proč? Záleželo mu snad tolik na štěstí druhých? Nevěřil snad sám svým slovům? Manipuloval snad s ostatními? Myslím, že odpověď je celkem nasnadě.

Jsem zticha a kolegyni neodpovídám. A jsem ráda, moc ráda, že je na světě o jednu zrůdu méně. Ale strach i po jeho smrti stále zůstane, terorismus s jeho tělem bohužel spláchnout do vln nelze. A i ta zmiňovaná nálepka na muslimech se nijak neodlepí, ale je to krok vpřed.

Díky Ameriko za takové (snad pravdivé) zprávy.