Mexické prosincové slavnosti
Záhy poté (12. prosince) následoval velký svátek Panny Marie Guadalupské, svaté patronky Mexika, k jejíž podobizně se po celé zemi táhnou davy věřících, z nichž mnozí dojdou poslední úsek cesty po kolenou. Její atraktivnost je do značné míry dána tím, že kromě katolické svaté představuje tato patronka aztécké ženské božstvo Tonantzin, Matku zemi. V 16. století se Panna Marie Guadalupská zjevila indiánovi Juanu Diegovi na hoře Tepeyac, tedy na místě, kde se v předkolumbovské době uctívala Tonantzin, a od té doby se její kult nesmírně rozšířil po celé zemi. Indiánskou tvář Panny Marie Guadalupské dokonce při mši zdůrazňují i někteří katoličtí kněží. Ten den se koná velká mše a do kostela je slavnostním procesím přinesen obraz svaté patronky. Vše opět doprovází lidová část všech oslav - tradiční tance v maskách a hudba.
Tentýž den slavila narozeniny i svátek jedna z mých studentek, jíž rodiče dali do vínku jméno Guadalupe. V jejím nevelkém domově, kde se oslava konala, se za odpoledne vystřídalo asi čtyřicet hostů, pro něž maminka Guadalupe připravila tradiční mexické jídlo pozole – kuřecí vývar s nabobtnalými kukuřičnými zrny, čerstvým hlávkovým salátem, ředkvičkami a cibulí. Pochopitelně se v takovémto počtu jednalo jen o „menší rodinnou oslavu“.
V předvánočním čase se v rodinách praktikuje takzvaná „posada“. Je to symbolické připomenutí biblického putování Panny Marie s Josefem, kteří chodili od jednoho domu ke druhému a prosili o nocleh či o jídlo, ale všude je odmítali, až si nakonec ustlali v Betlémě na seně. Část rodiny vyjde za dveře a začne notovat koledu, jíž prosí o jídlo. Druhá část rodiny zevnitř zpěvem odpovídá. Po této hudební konverzaci, která netrvá nijak krátce, je rodina čekající venku konečně vpuštěna do tepla domova a následuje slavnostní večeře a všichni hosté také dostanou „výslužku“ – pytlík se sladkostmi a oříšky, podobně jako u nás na Mikuláše. Posadu může obohatit takzvaná „piňata“.To je velká dutá hvězda z papíru či celofánu naplněná bonbóny a zavěšená na provaze, do které pak děti za zpěvu koledy tlučou klackem, dokud ji neroztrhnou a všechny dobroty se nevysypou na zem.Pak se na ně pochopitelně zběsile vrhnou a cpou si kapsy jak o život.
Krásnou vánoční besídku připravily děti z mateřské školky Tosepanu. Za doprovodu kytary zazpívaly několik veselých koled a poté v roztomilých převlecích, které jim ušily maminky, zahrály divadlo o putování Panny Marie a Josefa a narození Krista. Následovala hostina pro všechny sestávající z dobrot připravených maminkami (ty se o Vánocích opravdu nenudí) a nakonec se všichni utkali v souboji s piňatou, děti, asistentky mateřské školky i vedení Tosepanu včetně paní učitelky angličtiny. Dospělí ovšem do piňaty mlátili poslepu, přičemž piňata na ně nečekala v klidu ve středu ringu, ale skákala nahoru a dolu, jak se zrovna zachtělo škodolibému tahači za provaz.
Den po besídce v mateřské školce následovala celodenní vánoční fiesta Tosepanu. Veškerá práce se ten den zastavila, jen já, nic netušíc, jsem měla naplánované závěrečné testy z angličtiny, které mírně narušovaly jinak všudypřítomnou idylu svátečního dne. Už od rána vyhrávala kapela a „Tosepané“ se oddávali nejrůznějším zábavným soutěžím, jako je například skákání v pytli, či kolektivním sportům, jako je fotbal či volejbal, kdy mezi sebou soutěžili zástupci či zástupkyně různých pracovních skupin. Večer všeobecné veselení vyvrcholilo taneční soutěží, po níž už zůstal parket plný až do konce večera. Právě v době taneční soutěže však mí nebozí studenti s potem na čele vyprávěli v angličtině o své rodině.
Poslední společný den Tosepanu před Vánocemi se konalo závěrečné shrnutí činnosti všech pracovních skupin za uplynulý rok, které bylo zakončeno slavnostní mší. Kněz přišel přímo do prostor Tosepanu, prostorného amfiteátru, jehož čelní stěnu tvoří skála, před kterou byl umístěn provizorní oltář bohatě zdobený květinami. Ačkoliv zdaleka ne všichni lidé z Tosepanu vyznávají katolickou víru, všichni mají hlubokou víru ve smysl svého snažení, a tato víra jim zpětně dává velkou vnitřní sílu.
Co se týče slavení samotných Vánoc, Mexičané si v tuto dobu mnohem více než Češi připomínají narození Krista. Na žádném náměstí, v žádném kostele, ani v žádné rodině nesmí chybět bohatý betlém. Až do Štědrého dne v něm však chybí Ježíšek, protože se ještě nenarodil. Na seno se slavnostně ukládá až na Štědrý večer, přičemž se zpívá koleda k tomu určená. Oproti tomu vánoční stromek zas tak důležitý v Mexiku není, zdaleka ne v každé rodině ho zdobí. Dárky se v některých rodinách dávají pod stromek 25. ráno, ale v jiných až na Tři krále 6. ledna. Tím se čas Vánoc opět natahuje na více dní. Na Štědrý den je kromě ukládání Ježíška nejdůležitější společenskou událostí večeře v rodinném kruhu. Může se podávat krocan, kuře nebo třeba špagety, které tu platí za exotickou a vzácnou pochoutku. Poté jdou všichni společně na půlnoční mši. Nahuové v Cuetzalanu Vánoce příliš neprožívají, v klidu spolu povečeří, bez dárků, bez stromku i bez betléma, a pak si třeba pustí televizi. Mají přece zajímavější a důležitější svátky než jsou Vánoce... Moje Vánoce byly tentokrát také dost netradiční, ale o tom až příště.
Michala Bernkopfová
Nelehký život dobrovolníka aneb na červy si nestěžuj
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/8419/w230/Bf88635.jpg)
Ač se může zdát, že jsem se v Mexiku už zcela adaptovala, zdaleka to neplatí ve všem. Mou neustálou výzvou - jak bych to eufemisticky nazvala – je mexické jídlo. Ale ne mexické jídlo jako takové, ale mexické jídlo podávané v místní jídelně. Když odhlédnu od exotických chutí, jako je pálivá salsa, fialová kaše z černých fazolí či nemastná neslaná tortilla, které jsou na jídelníčku denně, a nemůžu říct, že by mě zrovna nadchly, tak tu můj žaludek především svádí boj s nejrůznějšími bakteriemi a červy, které jsou občas servírovány společně s jídlem. Vzhledem ke špíně v místní kuchyni a způsobu skladování potravin to není nijak překvapující.
Michala Bernkopfová
Česká spravedlnost, nebo mexická solidarita?
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/8419/w230/Bf88635.jpg)
Po osmi měsících výuky v Cuetzalanu jsem si myslela, že své studenty už celkem dobře znám. Po testech jsem ale zjistila, že mě pořád mají čím překvapit. Překvapením pro mě byl hlavně jejich způsob uvažování, který zpochybnil to, co jsem v Čechách považovala za samozřejmost.
Michala Bernkopfová
O mexické byrokracii a jak se v Cuetzalanu nakládá s ohnivou vodou
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/8419/w230/Bf88635.jpg)
Po delší odmlce se opět hlásím z indiánského Cuetzalanu. Největší novinkou je, že v Mexiku navzdory původnímu plánu zůstávám i nadále, další půlrok až do září. Možnost zůstat déle mi nabídl Álvaro (jen pro připomenutí, Álvaro je v podstatě „duchovní otec“ Tosepanu), který si dobře uvědomoval, že neustálé střídání učitelů výuce ani studentům zrovna neprospívá. O nabídce jsem moc dlouho nemusela přemýšlet, protože jak asi vyplývá z mých blogů, v Cuetzalanu jsem našla svůj druhý domov. Když toto rozhodnutí odsouhlasilo i vedení Community Inspiration, čekal mě náročný boj s mexickými úřady o získání víza.
Michala Bernkopfová
Odpověď na dotazy
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/8419/w230/Bf88635.jpg)
Jelikož pravidla pro diskutování na idnes jsou nastavena tak šikovně, že mě neumožňují odpovídat na reakce čtenářů pod mými vlastními články, jen protože jsem nenasbírala dostatečný počet "dukátů", odpovím výjimečně touto cestou, ale je to jen výjimečně a na další dotazy či připomínky k jakýmkoli mým dalším článkům už odpovídat nebudu, protože mi to není umožněno.
Michala Bernkopfová
Jak se v Cuetzalanu rodí angličtináři a menší narozeninová oslava
![](https://1gr.cz/fotky/blogy/15/02/8419/w230/Bf88635.jpg)
Musím říci, že ač jsem během vánočního cestování poznala spoustu krásných míst a zažila jedinečné okamžiky, na které budu ještě dlouho vzpomínat, ke konci už jsem se skutečně těšila na návrat do Cuetzalanu. A to přesto, že zprávy o počasí v Cuetzalanu připomínaly konec světa – mráz v kombinaci s vlhkem a neprostupnou mlhou. Cuetzalan mě však po příjezdu nezklamal, srdečně jsme se přivítali s mými tosepanskými přáteli i s poněkud promrzlým Radkem, který přijel nabídnout angličtinu vesničanům, kteří se do mých kurzů už nevešli. Po rušném týdnu stráveném v Mexiko City se mezi kávovníky, bambusy a vysokými cedry můj srdeční tep opět zklidnil.
Další články autora |
Novinky na iDNES Premium: Každý den rozdáváme bazény za 100 tisíc Kč
Léto je v plném proudu, teploty pravidelně stoupají nad 30 stupňů a schladit se ve vodě je jistě...
Můj syn Xavier zemřel, říká Musk o transgender dceři. A chce zničit „virus woke“
Miliardář Elon Musk tvrdí, že byl podveden, když dovolil svému synovi stát se transgender ženou. V...
IT problémy způsobily kolaps bank i letišť. V Evropě i jinde ve světě
Řadu zemí v pátek zasáhly problémy s počítačovými systémy. Letiště kvůli výpadku čelila potížím s...
Sto tun obilí za hodinu. Na Hané mají výjimečný kombajn, jeden z patnácti na světě
Až sto tun obilí dokáže za hodinu sklidit nový kombajn CR11 firmy New Holland, který vyjel do...
VIDEO: Kapitán výletní lodi v Řecku spláchl vlnou turisty na pláži. Vyšetřují ho
Nevyžádané dobrodružství na jinak poklidné dovolené zažili v sobotu turisté na pláži Agios Stefanos...
Zahájení na lodích a v kapkách deště. Olympiádu zažehli Riner a Pérecová
Zahájení, které nemá obdoby. Poprvé v historii se slavnostní ceremoniál přesunul mimo stadion....
Rozvojové země se topí v rekordních dluzích, odnášejí to nejchudší, říká studie
Většina států po celém světě dlouhodobě bojuje s vysokými dluhy. V případě rozvojových států ale...
Pověst jejich zmrzliny překročila hranice. Vsadili na řemeslnou výrobu
Za tři dekády se z malé cukrárny na konci světa stalo zmrzlinářské impérium Adria Gold. Vyrábí...
Prsty už slábnou, hlásí Petr Janda. Na pódiu chce ale zůstat až do konce
Letošní červencová party na zahradě Petra Jandy se nesla v havajském duchu. A její nejzářivější...
![Akční letáky](//1gr.cz/u/free.gif)
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 15
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1243x