O princezně, která se bála záchodové štětky ...

Byl jednou jeden palác, důležitý palác, a v tom paláci přebývali samí důležití lidé se svými pobočníky, družinami, dvorními dámami, komorníky, kočími a služebnými.

Po chodbách chodily dámy jako princezny a na tom nejdůležitějším patře dokonce po růžových kobercích. Některé princezny, vědomy si důležitosti paláce, se nosily s vážným výrazem jako královny, jiné se přirozeně usmívaly, jako kdyby byly na louce a další podle situace a momentální nálady.
Všichni se se všemi uctivě zdravili a návštěvy důstojně smekaly pokrývky hlavy.
Dalo by se říct, že v takovém nóbl prostředí musí být nóbl úplně všechno, nebýt občasného postesku klíčnice, která měla své strážné stanoviště uprostřed labyrintu chodeb.
„To by mě vážně zajímalo, která to dělá?“ vzdychla klíčnice Agáta a princezna, která právě procházela kolem, jí přitakala.
„Spíš která to nedělá,“ zavtipkovala k poznámce Agáty ke komůrce úlevy, která se nacházela na konci chodby.
„Já ti nevím, jak jsou ti ženský vychovaný! Že jim nevadí, že to po nich musí uklidit někdo jiný a u každé komůrky přece nestojí permanentně sloužící, který po každé milostivé vypucuje. Jak to asi musí vypadat u nich doma?“
„Třeba mají osobního komorníka,“ zasmála se princezna Hermína, která si sice také potrpěla na šatičky, botičky, melír a gelové nehtíky, ale štětinaté pomůcky na čištění sanitárního zařízení se neštítila.
Princezna Slavomíra dokonce vyvěsila na všechny dveře komůrek plakátky vybízející uživatelky, aby opouštěly místo tak čisté, jaké bylo před jejich příchodem, ale marně.
Účinkem se míjely i výchovné poznámky Agáty, která každé kolemjdoucí v pravidelných intervalech líčila, v jakém jsou komůrky stavu a že by opravdu chtěla vědět, která …
Ale protože nikdo s nikým v inkriminovaném okamžiku na místě není, zůstalo toto tajemství neodhaleno.

Bylo, nebylo, jak se mění důležití lidé, mění se i princezny. Kde se vzalo, tu se vzalo, najednou začalo být v dámské komůrce úlevy čisto. Kdo byla ona bázlivá princezna, mohla klíčnice i ostatní jen tušit.

Co dodat? Lidi, nebuďte čuńata! Vždyť i exkrement je kus z vás. Kus, co byl ještě před pár hodinami třeba šťavnatým biftekem.