Dočetla jsem se, že majitel budovy na dolním rohu Václavského náměstí chce znovuzprovoznit známý automat Koruna.
Nápad je to jistě dobrý a záplava článků kolem tohoto záměru je chytrou reklamou, aby se lidé měli na co těšit. Pamětníci nostalgicky a ti mladší zvědavě.
Pamatuji místní jahodové koktejly, které jsem si tam dávala nejčastěji, bývala u nich nejmenší fronta. Co se týká ostatního sortimentu, automat trpěl logistickými provozními nedostatky toho typu, že se dlouhé fronty stály zvlášť na nápoje a zvlášť na jídla a tak nejlepší taktikou bylo chodit tam aspoň ve dvou, kdy každý stál jinde a vzal to tomu druhému. Jinak jste museli mít žonglérské schopnosti, nebo riskovat, že než si donesete k odloženému pití jídlo nebo naopak, místní dojížďáci vám mezitím půlku zkonzumují …
Byl to podnik oblíbený, také protože široko daleko jediný, a jak je známo, když někam často chodíte, zvlášť když tam ukojíte jednu ze základních lidských potřeb, tak si to místo oblíbíte i přes jeho nedostatky. A tak se nedivím, že ohlasy na tento záměr jsou příznivé. Za těch dvacet let, co byl podnik zrušen, mnozí lidé gastronomicky vyzkoušeli kde co, dříve nedostupné, a rádi znovu zajdou na českou klasiku. Pravda doufám, že provozně lépe vychytanou ;-)
Mám ráda dochované nebo vracející se obchody a obchůdky, restaurace a jiné milé provozovny v místech, kde si je pamatuji z dětství.
V ulici, kde jsem se narodila, se v devadesátých letech vše obrátilo vzhůru nohama. Krámky se zprivatizovaly a téměř nikdo nezachoval, po uplynutí předepsané doby, původní sortiment. Z masny se stala pohřební služba, z fotoateliéru oděvní salon, z příjemné cukrárny herna, z lékárny Café s totálně zmršeným interiérem, z autodílny samoobsluha, z drogerie fotoateliér a z oblíbené prodejny potravin na rohu prodejna sportu a pak nábytku.
O to mám větší radost, že se posledních pět let obchody vrací do svých starých míst, a i když v tom místě už nebydlím, ráda tam zajdu. Těší mě, že obchodníci znovu sází na tradici a umístění obchodu jim přiláká více zákazníků. Zpět na svém je fotoateliér, drogerie, potraviny, …
Když jsem v Praze, vždy mi udělá radost pohled na malý obchůdek s kravatami na Příkopě, který tam je co pamatuji. Vzpomínám, jak asi teď vypadá oblíbená cukrárna v Jaroměřicích nad Rokytnou, kam jsem s babičkou chodívala na zmrzlinu…
Lidé se rádi dojímají historií i jinak a tak je občas k vidění i retro - fotoateliér, kde vás převléknou do dobového a vyfotí před starým pozadím. Ovšem není kulisa jako kulisa a kdo dá na energii místa, je nejlépe tak učinit tam, kde byl fotoateliér odjakživa … od vzniku fotografie. Třeba u Seidlů v Českém Krumlově …
Držím všem trvalým starým a dobrým věcem palce, ať nám zůstanou …
