Jak jsem žila z životního minima

Tak jsem četl  "zadarmo noviny METRO", kde hezká kavárnice, zobrazená nad svým článkem popisuje,jak se pokusila žít jeden měsíc z tzv. životního minima.  

                           Napadá mně, že to co tato žena popisuje, nebylo ani tak žití  ale spíše jakési adrenalinové zpestření které si dopřávají znuděné dcerušky a synáčkové, aby si trochu užili.

Možná,že to ta kavárnice myslela upřímně, ale její přiznání, že  pokus ztroskotal na krabici lískových oříšků zapíjených Coca-Colou-Light, lze také považovat za výsměch lidem, kteří  žijí  dlouhodobě  a někdy i pod státem stanoveným životním minimem  a  to bez záchranného  kruhu svého bankovního konta.

Tato žena má určitě také svoje životní problémy, které jemně naznačuje tou velkou krabicí lískových oříšků  darovanou "kamarádem" na rozloučenou a je tedy potřebné ocenit alespoň ten pokus vyzkoušet si skok na pružné gumě z mostu životního minima, aby podle svých slov  ". . . trošku líp chápala flustraci těch, kteří se nemají dobře . . .  ač si to nezaslouží . . . "

Snad si tím vyřešila alespoň jeden ze svých problémů.  Ovšem úsměvné je, když si čtenář předtím všiml, že na jiné stránce těch samých novin je také fotka mladé ženy, čerstvé kandidátky na europoslankyni, s měsíčním příjmem pouhých  680.000 Kč   což je  "cool" a nebo snad  "gól" ?

Přeji pěkný den.